Tomáš Deingruber

Výzkum na rozmezí oborů

Mezi roky 2015 a 2019 jsem studoval obor Natural Sciences (přírodní vědy) na University of Cambridge ve Spojeném království. Obor mě zaujal, jelikož jsem během něj měl možnost prozkoumat různé přírodní vědy. A tak, než jsem se zaměřil na organickou chemii, jsem se během prvních dvou let měl možnost naučit něco z fyziky, matematiky, molekulární biologie, biochemie a farmakologie. Možnost projít si vícero obory mi hodně pomohla se ujistit, kterému z nich se chci nejvíce věnovat (když jsem začínal, neměl jsem úplně jasno a myslel jsem si, že ze mě bude spíše fyzik). Jedním z velkých přínosů tak širokého základu je pak také jednodušší orientace ve výzkumu na rozmezí oborů, což je směr, kterým se dnes podle mého věda vydává. K tomu bylo také po třech letech bakalářského studia možné postoupit do čtvrťáku na magisterský projekt, kdy v mém případě jsem měl to štěstí jej strávit v Laboratoři pro molekulární biologii (LMB, také známá jako „továrna na laureáty Nobelovky“).

Pečlivý výběr studentských kolejí

Kromě zajímavého oboru mě také lákalo dobrodružství studia v jiném jazyce, v jiné zemi, a zvláště pak v Cambridge. Toto bych určitě za nic nevyměnil. Pozlátek a zkušeností, kterých se mi dostalo, bylo spoustu. Ať už to byly různé přeřeky a nedorozumění kvůli jazykové bariéře (věřte, že překladatelské oříšky se najdou, ať už jste studovali angličtinu sebedéle) nebo formální večeře ve stylu Harryho Pottera. S tím spjatý je také systém kolejí specifický pro univerzity v Cambridge a Oxfordu. Zatímco se spolužáky ze stejného oboru se potkáváte během přednášek a praktik a s lidmi s podobnými zájmy se můžete potkat v různých studentských spolcích, koleje poskytují prostředí, kde se můžete potkat se studenty z ostatních oborů. A pokud byste náhodou o Oxbridgi (Oxfordu nebo Cambridgi) uvažovali, mějte na paměti, že to, kde kolej je, kde má ubytování a jaké služby poskytuje, dělá rozdíl na tom, jak svá studia prožijete (sám vidím rozdíl po přechodu na jinou kolej během doktorského studia).

Příprava budoucího vědce

Můj zážitek z bakalářského/magisterského studia je asi jeden z největších důvodů, proč jsem se nakonec rozhodl pokračovat v PhD. Zaprvé byl můj obor sestaven tak, aby z nás připravoval budoucí vědce, a tak se pokračování na doktorát jevilo jako celkem jasná volba. Navíc mě studium motivovalo k absolvování letních stáží. Přes spoustu neúspěšných přihlášek se mi povedlo během mého studia dostat na stáže v opavské Tevě, Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a University of Cambridge, a jelikož se mi během stáží výzkum líbil, představa v něm dlouhodobě pokračovat v podobě PhD mi připadala zajímavá. Tak jsem po úspěšném získání PhD stipendia nakonec zůstal v Cambridge na další tři až čtyři roky. Tohoto rozhodnutí určitě nelituji, ale s odstupem času si myslím, že by možná bývalo lepší mít delší zkušenost s prací mimo akademickou sféru před tím, než jsem se pustil do doktorátu. A co po PhD? To ještě není úplně jisté, ale rozhodně bych chtěl zůstat ve styku s vědou.