Cyklistova rutina

První věc, která mě udivila, byl počet lidí, kteří dojíždějí do města na kole. Když se v česku potkají dva cyklisté u semaforu, je to obvykle výjimka. Nicméně v Cambridgi se mi už několikrát stalo, že na mě nevyšla řada na zelenou a já tak musel čekat na další. Tyto počty lidí tak vytváří lehký chaos, a proto musí být člověk ostražitý a sledovat své okolí. Někdy vás předjedou zleva (i když by měli zprava), někdy se vetlačí mezi vás a cyklistu před vámi a někdy se prostě chovají jako by byli jediní cyklisté na cestě.

Co se týče infrastruktury, není si na co stěžovat. Nejen že zde mají oddělené pruhy pro cyklisty, dokonce jsou zde i zvláštní stezky pro cyklisty, které objíždí autobusové ostrůvky zleva, takže cyklisté nemusí vjet do vozovky. Navíc se před semafory často nacházejí zvláštní pruhy pro cyklisty, kteří tak mají při rozjezdu přednost před auty a nemohou tak být předjížděni. Takže zvláště po ránu se vyplatí jet místo autobusu či auta na kole, protože ušetříte spoustu času.

Na druhou stranu jsou zde i věci, které mě překvapily. Věděl jsem, že budu muset jezdit po levé straně silnice. I tak byly první jízdy plné nejistoty. A co víc, brzdy jsou taky přehozené, což zvláště ze začátku hodně mate. No a počasí je vždycky proti vám. I přes to, že zde tolik neprší, počasí je celkem dost větrné, takže docela často musí člověk vynaložit dvakrát tolik energie.

Na závěr několik tipů pro budoucí Cambridžské cyklisty. Zaprvé, je třeba mít dobré oblečení. Někdy přece jen prší, což není úplně příjemný zážitek, zvláště pak když musíte sedět v promáčených kalhotách na přednášce. Dále je důležité mít přední a zadní světla, jelikož je to nakázané zákony. K tomu všemu je třeba být trpělivý, protože někteří cyklisté prostě občas prudce zastaví či vás předjedou ze špatné strany. Nicméně to nejdůležitější je vědět, kde je pravá a levá, jinak jste úplně ztraceni.