Daniel Čtvrtečka

Od dětské knížky ke studiu na ICL

Tvorba prvních prvků ve vesmíru nebo sluneční erupce, které za krátkou chvíli uvolní obrovské množství energie. To je jen příklad témat, kterým jsem se věnoval v rámci aktivního výzkumu téměř po celou dobu studia na střední škole. Ale moje první střetnutí s fyzikou a astronomií začalo mnohem dříve, asi už v deseti letech po přečtení dětské knížky od Stephena Hawkinga a jeho dcery. Následně jsem se zapsal do astronomického kroužku a od té doby je můj život spřažen s těmito krásnými oblastmi vědy. Za ty roky se můj zájem a zvědavost jen prohloubila. Možná proto, že na každou zodpovězenou otázku, proč něco tak funguje, se objevuje minimálně jedna další. Možná i proto, že jsem začal vnímat i kde a jak fyzika pomáhá a jaké technologie a vedlejší produkty vznikají díky základnímu výzkumu v ní.

Svoje studium na Imperialu bych chtěl směřovat k tématu kosmologie. To mě zaujalo nejvíc kvůli tomu, kolik podoborů fyziky v sobě ukrývá. Od termodynamiky a kvantové mechaniky po obecnou teorii relativity. A také proto, že se snaží pomocí vědecké metody odpovědět na všem známé existenciální otázky, jako například jak vesmír začal nebo jak skončí. Dále bych chtěl v rámci studia do hloubky pochopit témata, o kterých si myslím, že budou do budoucna ovlivňovat i fyzikální výzkum, jako je AI. Obecně bych chtěl studiem získat potřebné nástroje, znalosti i osobní zkušenosti získané z přednášek nobelistů i každodenní komunikace se spolužáky z celého světa, abych měl dveře plně otevřené k takové budoucnosti, kterou si budu chtít vybrat.

Bez jaké věci bych se neobešel? Určitě bez lidí, kteří ve mě mají a měli neochvějnou důvěru a dlouhodobě mě podporují. Asi bych se nikdy v životě nedostal tam, kde jsem, bez tak důležité dlouhodobé stabilní podpory blízkých přátel a rodiny. I mnoho nobelistů zmiňuje institucionální a osobní dlouhodobou podporu jako klíčovou k průlomovým úspěchům, za které byli pak oceněni.