Co je za horizontem pozorovatelného vesmíru? Co se děje uvnitř černých děr? Má fascinace fyzikou začala při přemítání nad těmito otázkami již na základní škole. Bezpochyby jedním z primárních katalyzátorů pro poznávání nového byl můj dědeček, který mne učil, že člověk musí být neustále zvídavý. Postupně jsem se tak začal zajímat o vědecké objevy z mnoha různých disciplín, z nichž jsou všechny vystavěny právě na fyzice, která dokáže přiblížit objektivní fakta o fungování našeho světa pomocí elegantních matematických postupů. Z těchto důvodů jsem se rozhodl studovat právě fyziku jakožto univerzitní obor.
Při výběru univerzity jsem se zaměřil jak na její postavení v univerzitním žebříčku, tak právě na prostředí, ve kterém se nachází. The Hong Kong University of Science and Technology je mladou univerzitou v Hongkongu, ale už v roce 2020 obsadila první místo na mezinárodním žebříčku Young Universities Ranking. Kampus je z jedné strany obklopen zálivem a z druhé strany rozmanitou zelení lesů humidního prostředí. Právě tyto důvody mne přiměly opustit svou komfortní zónu a jít studovat do země s absolutně odlišnou kulturou.
Při příletu na letiště v Hongkongu mne čekal kulturní šok, který se projevil v několika rovinách. O obrovském množství lidí nemluvě. Jelikož jsem své univerzitní studium započal během pandemie Covidu-19, tak si nás hned po přistání hongkongská policie postupně předávala jako na stanovištích branného závodu. Musel jsem projít kontrolou víz a PCR testem, na jehož výsledek jsme čekali dlouhé čtyři hodiny. Poté jsem byl konečně „eskortován“ do karanténního hotelu, kde jsem strávil 21 dní. Tehdy nastal další kulturní šok, a sice z místní hotelové kuchyně, která se skládala výhradně z rýže a nudlí. Nebylo výjimkou, že každý ze tří denních chodů obsahoval právě tyto suroviny. Vystudoval jsem mezinárodní gymnázium, kde byly všechny předměty v angličtině, ale místní přízvuk mi z počátku dělal velké komplikace.
Občas jsem dokonce nerozeznal, jestli se mnou paní recepční komunikuje anglicky, či kantonsky (místním dialektem). Nicméně po ukončení dlouhé karantény se mé dojmy z Hongkongu zcela změnily. Když jsem poprvé přišel na kampus, okamžitě jsem se zamiloval. Obrovský komplex obklopený palmami a sportovními hřišti, pokoj s výhledem na moře a různorodá kuchyně jsou jedny z mnoha překvapení na univerzitě. Musel jsem však změnit svůj introvertní přístup k lidské interakci a začít hledat nové přátelé, jelikož výhody nových přátelství, zvláště v cizí zemi, jsou ohromné. Člověk si tak daleko od domova a rodiny uvědomí, jak je důležité být obklopen lidmi, se kterými se cítí dobře. Jsem rád, že jsem měl možnost se brzy po svém příjezdu seznámit s místní dívkou, která mne od té doby provází Hongkongem a ukazuje mi místní krásy. S ní jsem už vyzkoušel nespočet tradičních jídel, jako jsou třeba knedlíčky Dim sum nebo Hot Pot, což je pokrm, u kterého si sami vaříme maso, knedlíčky, mořské plody a zeleninu ve vývaru. Polévka je postavena uprostřed stolu a zážitek z pokrmu je tak mnohem živější.
Tímto bych chtěl také dát pár rad českým středoškolákům, kteří se rozhodují pro studium v zahraničí. Především je důležité se rozhodně nebát opustit svou komfortní zónu a zkusit se přihlásit na univerzitu v zahraničí. Určitě bych jim doporučil udělat si základní výzkum o oné zemi, aby přechodná fáze byla co možná nejsnazší. Ke snadnějšímu přechodu na život v zahraničí jistě velmi dopomůže studium místních kulturních zvyků a jazyka. Při výběru univerzity je třeba se dívat jak na uplatnění studentů po ukončení studia, tak na prostředí, kde se univerzita nachází. Přece jenom jsou to tři a více let v zcela jiném prostředí. V neposlední řadě bych doporučil nebát se najít si nové přátele v dané zemi, a pokud možno místní studenty, jelikož ti nejlépe pomůžou s adaptací v novém prostředí. Na závěr je třeba si uvědomit, že všechny začátky jsou složité, proto je důležité vytrvat a nevzdat se.
Během svého bakalářského studia se pokusím zapojit do praxí v laboratořích. Moje univerzita nabízí program zvaný Undergraduate Research Opportunity Program, což může být přeloženo jako Program příležitostí pro univerzitní výzkum, do kterého se můžeme přihlásit už druhý semestr po začátku studia. Mým cílem je dostat se do onoho programu a následně začít praxe v astrofyzice či kosmologii. Chtěl bych se dozvědět více o výzkumu temné hmoty, což je jedno z témat zkoumaných mou univerzitou. Po ukončení bakalářského studia bych velmi rád pokračoval v magisterském studiu a popřípadě doktorském, a to buď v astrofyzice, nebo teoretické fyzice. Během těchto studií bych se pokusil načerpat potřebné zkušenosti v tamějším univerzitním výzkumu a popřípadě se pokusil zapojovat do dalších praxí. Po ukončení studentského života je mým cílem prosadit se ve výzkumu v oblasti zkoumání kosmologie vesmíru. Mým dalším cílem je zpopularizovat fyziku, jelikož se mi zdá, že většina lidí nabyla falešného dojmu, že fyzika je srozumitelná pouze malé skupině vědců. Já si však myslím, že každý, kdo má zápal a chuť poznávat něco nového, dokáže pochopit základní pilíře, na kterých je tato věda vystavěna. To mě vede k mému poslednímu profesnímu cíli; napsání knihy o velkých objevech ve fyzice, jež by byla srozumitelná každému, bez ohledu na věk či počet univerzitních titulů.
Pokud bych si měl závěrem vybrat jednu věc, bez které by se můj život neobešel, tak by to pravděpodobně byla tvorba Fjodora Michajloviče Dostojevského. Jeho psychologické romány, ve kterých se zaměřuje na vnitřní stranu jedince v jeho nejzranitelnější části života, jsou zcela fenomenální. Jelikož mne velice baví psychologie a filozofie, tak jsem si v jeho knihách našel poklad vědění. Dokážu se do nich začíst na dlouhé hodiny a naprosto ztratit pojem o čase. Mou nejoblíbenější knihou právě od tohoto autora jsou Bratři Karamazovi.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION