Exkurze v planetáriu aneb jak se interaktivně připravit na zkoušku

Pro stmelení našeho kolektivu se prezident klubu rozhodl iniciovat naši první větší akci, a sice společnou návštěvu místního Vesmírného Muzea a zároveň také planetária. Akce byla naplánovaná dva týdny před zahájením zkouškového období, proto se někteří členové rozhodli návštěvu vynechat a my se nesetkali v plné sestavě. Nicméně já jsem byl přesvědčen, že právě návštěva takovéhoto centra mi pomůže v přípravě na mé závěrečné zkoušky, jelikož tento půlrok jsem studoval, mimo jiné, astrofyziku a astronomii.

Den exkurze začal jako každý jiný. Ranní počasí bylo opět velmi teplé a vlhké, na což si pořád musím zvykat - teploty totiž i v zimě pořád překračují 20°C a někdy šplhají až na třicítku. Výjimkou nejsou ani večery, kdy se ručička teploměru ukazující venkovní teplotu témeř nepohybuje směrem dolů. I když je v Hongkongu nejsnazší cestovat metrem, stále nám cesta trvala přes hodinu s třemi přestupy. Metro má deset jednotlivých linek a většina z nich má deset dalších stanic. Po zdlouhavé cestě jsme konečně dorazili k naší destinace s názvem Museum of Space (Vesmírné muzeum). Byl jsem velmi překvapený, když mi mí kamarádi z klubu vysvětlili, že se za vstupné většinou neplatí, jelikož kulturu do velké části dotuje místní vláda. Někdy se platí pouze malý poplatek v řádu pár HKD (kdy 1 HKD je přibližně 2,9 KČ). Je to obrovská výhoda pro místní obyvatelé, kteří by si nemohli dovolit navštěvovat všechna podobná místa, tak mají snáž možnost, skrz tyto exkurze, nabýt umělecké a vědecké poznání.

Výstava byla fenomenální. Nejenom že jsem si mohl zopakovat důležité koncepty před mou finální zkouškou, jako historii astronomie, od starověkých Řeků přes Kopernikovský obrat a další, vznik a vývoj hvězd, detailní informace o naší sluneční soustavě a náhled do výzkumu temné hmoty a energie, ale největší výhoda byla, že většina výstavy byla zcela interaktivní.

Tomáš Kusák

Každý si mohl vyzkoušet zásadní experimenty, které změnili chod fyziky a přiblížily nám holistické vědecké chápání. Namátkou mohu zmínit skvělý experiment, kdy jsem si mohl ve vakuové trubici vytvořit sluneční vítr a simulovat tak mini solární záři, aniž bych musel letět do chladnějších krajin.

Po mém výletu jsem se začal zaměřovat na přípravu na závěrečné zkoušky tohoto semestru. Na mé univerzitě jsou čtyři semestry ročně, ze kterých mám povinnost být ve dvou; jarním a podzimním. Každý z těchto dvou trvá necelé čtyři měsíce, tudíž je zde studium kontinuální a musíme si dávat velký pozor, abychom se stíhali veškerý materiál učit průběžně. Během jednoho semestru jsou dvě zkoušková období v rozmezí dvou až tří týdnů a knihovna se tak neustále plní návalem studentů ze všech různých oborů. Já se však nejraději učím v mém pokoji, jelikož kdykoliv se cítím unavený, podívám se z okna na nádherný výhled na moře, který mi ihned dodá potřebnou energii. Občas si také chodím zaběhat či zaplavat na venkovní 50 metrový bazén. V zimním období je k dispozici 25 metrový krytý bazén a já tak mohu stále pokračovat ve sportu, který jsem praktikoval přes deset let. Ještě mě čekají dvě zkoušky, avšak za týden se vracím domů prožít krásné Vánoční svátky s rodinou a věřím, že trochu zpomalí můj několikaměsíční divoký studijní cyklus.