Práce v oblasti práva se během studia neshání snadno. Zajímavé dobrovolnické příležitosti jsou ale skvělým způsobem, jak získat zkušenosti v oboru, pokud si člověk může dovolit neplacenou práci. Díky podpoře Nadace The Kellner Family Foundation a ‘part-time‘ práci jsem měla to štěstí, a tak jsem se během studia rozhodla absolvovat dvě velmi odlišné a zajímavé dobrovolnické pozice.
První z nich se objevila nečekaně - ke konci léta 2022 se v mé studentské schránce objevil e-mailový inzerát na "právní dobrovolníky" ve startupu zaměřeném na dostupné bydlení. Už nějakou dobu jsem hledala příležitosti pro rozvíjení praktických schopností v oboru, takže jsem si to nemohla nechat ujít. Oslovila jsem ředitele projektu, promluvili jsme si po telefonu a byla mi nabídnuta pozice v Homefolk Housing!
Jako business model se to nepodobalo ničemu, co jsem do té doby viděla – sociální podnik (‘social enterprise’) založený a vedený hlavně studenty, jehož cílem je poskytnout cenově dostupné, zdravé a udržitelné bydlení vybudováním komunity malých domečků, tzv. “tiny homes”, a to uprostřed Londýna. Zatímco většina dobrovolníků sídlila v Londýně, celý právní tým nakonec tvořili moji spolužáci z University of Glasgow, takže naše pravidelné schůzky s ředitelem, studentem medicíny v Londýně, byly nakonec hybridem osobních setkání a volání přes Zoom. Také jsem nečekala, jak rozmanitá bude naše práce.
Naší první povinností bylo seznámit se s různými právními předpisy týkajícími se bydlení a výstavby mobilních domů - nic, co by se příliš lišilo od studia nové oblasti práva v rámci předmětu na univerzitě. Kde se věci skutečně rozjely, bylo hned poté - v počátečních fázích projektu bylo potřeba rozhodnout, jaký typ vlastnického modelu bude poskytnut budoucím obyvatelům ‘tinyhome‘ komunity. Chtěli jsme zahrnout soukromé vlastnictví jednotlivých domečků i spoluvlastnictví sdílených prostorů, a velkým úkolem pro právní tým byl průzkum vlastnických modelů, abychom zjistili, jak to nejlépe uskutečnit. Několik týdnů jsme se zabývali tím, jak fungují kooperativy, komunitní pozemkové fondy (,community land trusts’) a obecně prospěšné společnosti (,community benefit societies‘) a to nejen z právního, ale i z obchodního hlediska. Potřebovali jsme znát výhody a nevýhody každé možnosti, abychom byli schopni poradit tu nejvhodnější vzhledem k cílům a hodnotám Homefolku.
Po novém roce jsem převzala další odpovědnosti za rešerši a poradenství v různých oblastech dodržování právních předpisů, včetně povinností zaměstnavatelů a oznamovacích povinností společností druhu CIC (‘Community Interest Company’). Zajímalo mě např. porovnávat různé druhy pracovních smluv, abych byla schopná doporučit, který se nejvíc bude hodit, jakmile Homefolk získá dostatečné finanční prostředky na zaměstnání některých ze současných dobrovolníků.
Celkově byla tato zkušenost velmi přínosná: získala jsem praktické dovednosti v oblasti právní rešerše i možnost seznámit se s novými oblastmi práva a přímo je využít k tomu, abych podpořila dosažení společensky prospěšných cílů zajímavého startupu. Většina studentů se málokdy dostane k dostatečné zodpovědnosti a důvěře na to, aby mohli v rámci společnosti radit a rozhodovat, takže opravdu šlo o jedinečnou příležitost.
Pár měsíců poté, co jsem nastoupila v Homefolku, jsem se rozhodla stát se dobrovolnou poradkyní v občanské poradně 'Citizens Advice Bureau (CAB)’, nabízející bezplatné poradenství zejména pro ty, kteří si nemohou dovolit právní služby. Poradenství je poskytováno na různá témata, od sociálních dávek, bydlení a dluhů až po spotřebitelské právo, pracovní právo a imigraci.
Nejdřív se školení skládalo z několika online kurzů, které mě naučily, jak efektivně vést rozhovor s klientem, používat systém správy případů, vyhledávat v databázích pro poradce, a seznámily mě se základy jednotlivých oblastí poradenství, na které se CAB zaměřuje. Poté bylo na čase konečně zahájit praktickou část školení formou stínování a asistence zkušeným poradcům. To zpočátku zahrnovalo účast na schůzkách s klienty, psaní záznamů o případech a vyhledávání užitečných informací. Postupně jsem se osamostatnila a začala jsem i sama vyřizovat telefonáty a aktivně se zapojovat při schůzkách s klienty. Dokonce jsem i převzala případ českého klienta, kterému jsme s mou pomocí mohli poskytovat služby mnohem efektivněji; díky mým jazykovým znalostem již práce na případu nezávisela na placených překladatelských službách.
Dobrovolná role v CAB mě hodně naučila o práci s klienty a poskytování poradenství týkajícím se složitých otázek způsobem, který je snadno pochopitelný. Vzhledem k současné 'cost of living crisis' ve Velké Británii bylo znát, že obzvlášť narostla potřeba pro pomoc se zadlužením u dodavatelů energií, s problémy s ubytováním a s žádostmi o dávky. Ikdyž to nebylo vždy snadné, jsem ráda, že jsem lidem s těmito problémy byla schopná alespoň trochu pomoct. Po zkouškách mě čeká období pracovního pozorování a těším se, že jakmile tuto fázi zvládnu, stanu se kvalifikovanou poradkyní.
Díky těmto dobrovolnickým aktivitám jsem se mohla věnovat zajímavé a naplňující práci, která souvisí s mým studiem. Praktické dovednosti, které jsem získala, mi budou velmi užitečné při mém dalším postupu směrem k právnické kariéře. Věřím, že mi také pomohly se odlišit a uspět ve vysoce konkurenčním výběrovém řízení na pracovní stáž v mezinárodní firmě Linklaters, kterou absolvuji v létě. S trochou štěstí a velkou snahou by z toho mohla být i pracovní nabídka! Univerzita mi navíc za dobrovolnictví přidělila kredity, což znamenalo, že jsem letos mohla studovat o jeden akademický předmět méně a zbylo mi víc času soustředit se na dobré výsledky ve zbývajících předmětech. Všem, kteří si ještě vybírají univerzitu, vřele doporučuji podívat se, kde nabízejí praktické předměty nebo kredity za stáže během akademického roku – jde si tím zpestřit CV a rozvíjet dovednosti způsobem, který vám ponechá dostatek času i na studium.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION