To budeš kopat pyramidy? Co vlastně dělá egyptolog?

Byla jsem studentkou archeologie na University of Cambridge, a od druhého ročníku jsem se začala specializovat na egyptologii. V tomto krátkém článku bych všem ráda zodpověděla otázky, které mi tak často pokládají, přiblížila studium archeologie a egyptologie na University of Cambridge, a společně se začínajícím archeologem Brunem i obor biologické antropologie.

University of Cambridge jsem si vybrala kvůli studijnímu oboru archeologie, který je v prvním ročníku víc obecný a od druhého ročníku se studenti zaměřují na jednu ze čtyř specializací: obecná archeologie (různé oblasti, období, materiály a objekty), biologická antropologie (evoluce člověka a hominidů, práce s lidskými ostatky), egyptologie (archeologie Egypta), nebo asyriologie (archeologie Mezopotámie). Díky tomu se studenti dozví více z různých částí, a teprve poté se začnou více specializovat. V rámci egyptologie máme pár předmětů o dějinách Egypta a jeden předmět o hieroglyfech, kde se věnujeme překladům starých textů. Každý z předmětů o historii má i pár „practicals“, např. jdeme do muzea, ze sbírek muzea nám vynesou předměty, a my si o nich povídáme, zkoumáme je, a snažíme se uplatnit získané vědomosti a říct si o nich co nejvíce.

Další výhoda egyptologie, resp. obecně studia archeologie, jsou vykopávky a výpravy do terénu. Všichni studenti musejí strávit několik týdnů na vykopávkách, buď na povinných lokacích, nebo těch, které si sami vyberou. Většina se tedy zapojí do vykopávek v Británii, ale někteří cestují třeba až do Číny nebo USA. Fakulta také pořádá pro zájemce výlety. Většina byla kvůli covidu bohužel zrušena, ale pár jsme jich stihli, jako například výlet na prehistorická místa ve Wessexu, včetně legendárního Stonehenge.

Dnes se egyptologové zaměřují spíše na způsob života obyvatel starého Egypta a také na ty části egyptské archeologie, které byly dříve opomíjeny, např. provinciální osídlení a lokální hřbitovy, vztahy s jižně ležící Núbií nebo kolonizaci. Vzhledem ke zhruba 3000 let dlouhé historii od sjednocení Egypta až po jeho pohlcení Římskou říší je archeologických pozůstatků nepřeberně a každá sezóna vykopávek navíc přináší něco nového.

Zuzana Nevyjelová

Dost už ale o studiu. Pokud jde o práci archeologů, tito lidé jsou výzkumníci, a jejich práce je proto výzkum, píšou vědecké články, prezentují výsledky svých výzkumů a někteří také učí na univerzitách. I když je možné dělat výzkum pouze v muzejních objektech, nebo na základě výsledků dřívějších prací, většina se také zúčastňuje vykopávek, které vedou pár týdnů nebo měsíců v roce a zbytek roku dělají práci, kterou jsem již zmínila.

V egyptologii je to v podstatě stejně, ale navíc se k tomu přidává studium starých egyptských textů. Egyptologové také většinou jezdí na vykopávky v chladnějších měsících, jelikož léto v Egyptě není pro práci v terénu ideální. Když se řekne Egypt, většina lidí si vybaví velké pyramidy, kde jsou pohřbeni faraonové Staré říše. Mnoha z nich vytane na mysli i Tutanchamonova hrobka v Údolí králů. A právě velké a bohaté hrobky, chrámy nebo paláce byla místa, na které se soustředily archeologické týmy na přelomu 19. a 20. století. Dnes se ale egyptologové zaměřují spíše na způsob života obyvatel starého Egypta a také na ty části egyptské archeologie, které byly dříve opomíjeny, např. provinciální osídlení a lokální hřbitovy, vztahy s jižně ležící Núbií nebo kolonizaci. Vzhledem ke zhruba 3000 let dlouhé historii od sjednocení Egypta až po jeho pohlcení Římskou říší je archeologických pozůstatků nepřeberně a každá sezóna vykopávek navíc přináší něco nového.

Obor, kterému se věnuje Bruno, tedy biologická antropologie, se snaží vysvětlit lidskou evoluci v průběhu posledních 8 milionů let, zkoumá populační variaci v lidském vývoji a zdraví a objevuje mechanismy, které způsobují populační rozdíly dnes a v minulosti. Ale co takový antropolog dělá? Díky obrovské diverzitě vědomostí se může uplatnit jako genetik, etnolog nebo epidemiolog. Kvůli potřebě terénních prací jsou mnozí nuceni cestovat i do exotických míst, jako je Kongo, Tanzanie, Srí Lanka nebo Papua Nová Guinea. Svým výzkumem o lidském původu může biologický antropolog například poskytnout užitečné poznatky využitelné v medicíně. Jde například o souvislost mezi věkem, výživou a chorobami, nebo znalosti o defektivních genech.