Martin Mach

Láska k matematice

Studoval jsem čtyři roky na Oxfordu matematiku. Na střední i na vysoké škole byly občas chvíle, kdy mě dost bavily i jiné předměty. V prváku na Oxfordu jsem se například nějakou dobu zajímal o filozofii a kamarád filozof mě lákal, ať přejdu k nim na kombinovaný předmět matematika s filozofií. Nějakou dobu jsem o tom přemýšlel. Nakonec jsem ale rád, že jsem si obor nezměnil. K matematice mám docela speciální vztah – mimořádně mě baví včetně mnoha těch „nudných“ částí. A když jde o to, dát do něčeho všechno, bez lásky to jde těžko. 

Množství názorů a vzorů

Magisterský a bakalářský titul v integrované formě v Anglii dohromady trvají čtyři roky. Není to tolik ve srovnání s pěti, ale v praxi také šesti lety, které jsou běžné u nás. Další rozdíl je v tom, že v Anglii je během studia naprosto normální absolvovat letní stáže či projekty. Aniž bych studium jinak srovnával s českými univerzitami, se kterými mám minimální zkušenost, můžu říct, že v Oxfordu jsem se setkal s obrovským množstvím velmi zajímavých kamarádů, názorů a vzorů. A tamní atmosféra ve mně nechala světový rozhled a pocit trvalého pozvání zpět. 

Aktivní, atraktivní a abstraktní oblast matematiky

Mezi centrální jádro matematiky se dnes počítá řada oblastí jako algebraická teorie čísel nebo obor nazývaný souhrnně geometrie. Oblast na pomezí algebry a algebraické geometrie jsem krátce studoval během doktorátu na Akademii věd v Praze. Algebraická geometrie je v současnosti jedna z nejvíce aktivních, atraktivních a abstraktních oblastí matematiky. Po necelém roce doktorátu jsem ale začal přestávat vidět smysl a rozhodl jsem se, že chci pracovat na něčem více aplikovaném.

Právě moje stáže ovlivnily po doktorátu můj další krok – pracuji teď v Barclays jako programátor. Navzdory povrchovým podobnostem ale cítím, že způsob myšlení nutný k programování je o trochu jiný než u matematiky. Něco mi tady chybí. V současnosti se učím strojové učení a data science a mám nasměrováno dál tímhle směrem.