Gymnázium Teplice
University of Oxford, UK
Mathematics
Teplice
kacka.panesova@gmail.com
O matematiku jsem se začala hlouběji zajímat na střední škole, velkou inspirací mi byla a stále je moje učitelka matematiky. Matematika je podle mě nejexaktnější věda. To je na ní úžasné ‒ jak jednou nějaké tvrzení či větu dokážete, tak to platí a žádným experimentem to nevyvrátíte. Fascinující je abstraktní přístup matematiky, díky kterému můžete dokázanou vlastnost aplikovat na jakýkoli systém splňující dané předpoklady. A v neposlední řadě je matematika prostě krásná.
Mým snem je stát se učitelkou. Ráda bych učila kombinovaně na střední i vysoké škole a úplně skvělé by bylo, kdybych se k tomu mohla podílet na výzkumu v oblasti matematiky. Matematika má široké spektrum uplatnění i v ostatních přírodních vědách, tato mezioborovost mě také velmi láká. Mým nynějším cílem je především dobře vystudovat školu, dále jsem otevřená různým možnostem.
Ráda bych v rámci svého oboru změnila přístup k výuce matematiky na školách. Místo memorování vzorečků a učení postupů nazpaměť bych využila podnětných otázek, které vedou studenty k zamyšlení a učí je odvodit si teorii sami. Myslím si, že každý člověk přirozeně rád přichází věcem na kloub, potíž je v tom, že obtížnost řešené úlohy musí být tak akorát, aby neodrazovala, ale zároveň aby studenta posunula dál. Proto se mi moc líbí tzv. gradované testy, ve kterých si student zvolí obtížnost, a každý má tedy šanci něco vyřešit na své úrovni.
Středoškolákům, kteří se zajímají o studium v zahraničí, bych chtěla vzkázat: nebojte se a zkuste to! Pro mě je to velká zkušenost, člověk se hodně osamostatní, naučí se perfektně jazyk a pozná nové lidi z různých zemí světa. Na Oxfordské univerzitě mě nadchl systém tutoriálů, kdy ve skupince dvou až tří studentů s profesorem rozebíráme řešení zadaných problémů a cokoli dalšího, co nás zajímá. Je to velmi osobní a přátelský přístup.
Když jsem poprvé přijela na naši college, téměř ihned jsem musela do 14denní karantény. Přesto mě stihl vrátný mile přivítat a později jsme se z karantény mohli účastnit online setkání se studenty a welfare teamem a byly pro nás přichystány přednášky o Anglii, Oxfordu, britském školství a podobně. Také jsem nečekala, jak skvělé budu mít spolužáky a profesory, celkově studium v zahraničí v mnohém předčilo má očekávání.
Bez čeho bych se v životě neobešla? Nad tím jsem nikdy nepřemýšlela, protože si myslím, že když člověk musí, tak se obejde bez lecčeho, leda možná bez hlavy ne. Přesto si dovolím zakončit toto vyprávění velkým, nicméně pravdivým klišé: nesmírně důležití jsou pro mě moji přátelé a rodina. Jejich podpora v těch nejtěžších chvílích pro mě hodně znamená.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION