Vesmírná stanice u Měsíce a člověk na Marsu? Úplné sci-fi to není, záleží hlavně na penězích, říká „český rocketman“ Michálek

Michálek čtvrtým rokem studuje na bristolské univerzitě letecké a vesmírné inženýrství a svou budoucnost vidí právě v průzkumu a objevování vesmíru. „Vesmír mě baví už od dětství, po gymnáziu mi bylo naprosto jasné, jakým směrem se chci vydat,“ říká Michálek v rozhovoru pro INFO.CZ s tím, že velká Británie pro něj byla vzhledem k jazykovým schopnostem jasná volba.

Moje studium v Británii je možné jen díky podpoře od Nadace The Kellner Family Foundation, Nadačnímu fondu Nabla, společnosti Proxima Ostrava a městu Ostrava.

Ota Michálek

student oboru Aerospace Engineering na University of the West of England, stipendista projektu Univerzity

„Anglii jsem si ale vybral i proto, že je zde větší zaměření na praktickou stránku – na navrhování raket a letadel a je zde mnohem větší důraz i na týmovou spolupráci nad projekty,“ popisuje Michálek. V přijímacím řízení uspěl u všech pěti britských univerzit, na které si podal přihlášku – a mohl tak vybírat. Nakonec se rozhodl pro univerzitu v Bristolu – vliv hrála jak kvalita vysoké školy, tak i poměrně bezproblémové spojení s Českem.

Michálkovou specializací ve vesmírném inženýrství jsou systémy – oblast, která řeší co nejefektivnější propojení všech částí raket, popřípadě letadel. „Baví mě interakce jednotlivých systémů v raketě, jak spolu jednotlivé části reagují, jak se podporují,“ říká v rozhovoru Michálek s tím, že po konci studia by chtěl pomoci českému vesmírnému programu – který se podle něj velmi dobře rozjíždí. „V Británii po škole zůstávat nechci, byť pracovní příležitosti jsou zde slušné. Brexit všechno zkomplikoval, navíc jsou poměrně dobré příležitosti i v Česku, které je zapojené do ESA,“ dodává Michálek.

Roli však podle stipendisty hraje i snaha o to, aby v budoucnu „vrátil“ Česku podporu, které se mu nyní při studiích dostává. „Moje studium v Británii je možné jen díky podpoře od Nadace The Kellner Family Foundation, Nadačnímu fondu Nabla, společnosti Proxima Ostrava a městu Ostrava,“ uvědomuje si Michálek.

Právě velké vesmírné agentury, jako je ESA, budou podle Michálka hrát podstatnou úlohu při dalším objevování vesmíru – byť budou čerpat podporu od soukromých firem, jako je SpaceX. „Soukromé společnosti budou stále více fungovat jako poskytovatelé služeb, bude to podobné, jako když si objednáte domů z e-shopu balíček, který vám přiveze DPD. Jen v případě vesmíru to bude například SpaceX a bude to na násobně větší vzdálenost.“

Kombinace soukromých firem i státních kolosů typu NASA dokáže potlačit negativní aspekty, které se ke každé z tohoto typu společností váží. „Jak ESA, tak NASA a další velké vesmírné agentury si velmi dobře uvědomují, že když jde o peníze, nikdy nevymyslí projekty tak efektivně jako například SpaceX Elona Muska,“ míní Michálek.

Problém je podle něj v tom, že ve veřejných vesmírných agenturách je technický vývoj podřízen financím – a politice. „A proto tam také všechno tak trvá a je často neefektivní, u menších firem je vývoj o dost flexibilnější,“ vysvětluje. Vidět je to mimo jiné na odlišném přístupu vůči problémům. „Zatímco SpaceX Elona Muska se často potýkala s neúspěchy a výbuchy raket Falcon 9, nepředstavovalo to pro ni výraznější problém. Musk jasně řekl, že to k tomu patří, že to je normální. Národní agentury jako NASA nebo ESA si však neúspěchy a jejich risk mnohdy nemůžou dovolit, jelikož pracují z veřejných financí.“

A jaká je vlastně budoucnost dobývání vesmíru? Nejvíce se podle Michálka nyní hovoří o dvou velkých možných projektech. „Nyní se hodně vývoj točí na tom, že bude vesmírná stanice okolo Měsíce, respektive že se podaří dostat člověka na Mars. Technologicky vzato ani jedno z toho úplně sci-fi není, problém bude spíš ve financích. Rozpočty na takové akce totiž často vycházejí z veřejných institucí – a tam je to prostě politika.“