Letošní absolvent Jiráskova gymnázia v Náchodě, nadaný mladý vědec Tomáš Heger, byl přijat ke studiu na jedné z nejprestižnějších univerzit na světě, na britskou Cambridge, kde ho čeká určitě obrovské životní dobrodružství.
zdroj: ČRo Hradec Králové
27. 08. 2022
5 minut čtení
Rozhodně. Už to prožívám několik měsíců, ale pořád to jsou skvělé pocity.
V první řadě úlevu, že je celý ten proces už za mnou. A pak čistou radost. No a následně potom už začaly starosti s praktickými stránkami této záležitosti. Přál bych si, aby můj výzkum nevyšel úplně nazmar a mohl se nějak prakticky využít. A nasbírané poznatky abych mohl zase poslat dál.
Poměrně dlouho jsem si to ani neuměl představit. Až asi dva roky zpátky mě to poprvé napadlo, že by mohla být taková možnost. Až se z toho stal takový spíš cíl než sen, kterého se mi nakonec podařilo dosáhnout.
Baví mne všechno možné a důvod, proč se o mě zajímala Cambridge, byl fakt, že mě baví chemie a věda obecně. Baví mě poslouchat a učit se věci týkající se vědy a to pak i šířit dál. A kromě toho mě baví i spousta dalších věcí, například skauting.
V současnosti jsem na stáži na Akademii věd a tam se věnujeme výpočetní chemii. Máme tam takový projekt, ve kterém v počítači modelujeme jednu molekulu a snažíme se zjistit, jak funguje a k čemu by byla užitečná. Konkrétně látka, které se věnujeme, by nám mohla pomoci zbavovat se oxidu uhličitého a přeměňovat ho na užitečnější látky.
Napřed ne, poprvé mě začala chemie bavit v osmé nebo deváté třídě, protože jsem se dostal na jeden letní chemický tábor, který mě extrémně namotivoval. Potkal jsem tam spoustu zapálených chemiků. Jako malý kluk jsem si normálně hrál s autíčky nebo se zvířaty. Byl jsem takový malý biolog.
Samozřejmě. Když je příležitost, tak se snažím vyrazit do přírody na co nejdelší dobu. Naposledy jsem si po maturitě udělal volno a vyrazil do Jizerských hor. Navštívil jsem je poprvé a byl to příjemný zážitek.
Myslím si, že gymnázium v Náchodě bylo naprosto skvělé. Kdykoliv jsem chtěl dělat něco nad rámec výuky, tak jsem dostal tu možnost, měl jsem kolem se lidi, co mi pomohli. A zároveň, když jsem třeba potřeboval získat čas na ty projekty, tak jsem ho dostal. Přitom i výuka byla zajímavá, rozhodně jsem se ve škole nenudil.
Největší radost jsem měl, že jsem se dvakrát dostal na mezinárodní chemickou olympiádu, kam jedou z České republiky každý rok reprezentovat čtyři středoškoláci. A odtud jsem si odvezl bronzovou a stříbrnou medaili.
Na spolužáky a učitele. Víc na lidi než na zážitky.
Protože jsem právě prohrál sázku týkající se oné mezinárodní chemické olympiády. Musel jsem si obarvit vlasy.
Protože z evropských univerzit je rozhodně nejprestižnější, je dostupnější než univerzity v Americe. A také jsem tam už znal několik lidí, kteří mi pak poskytli další argumenty. Třeba tamní styl výuky je hodně kvalitní. Právě věda je jeden z největších taháků na Cambridge.
Bohužel osobní představu nemám, protože pandemie mi zabránila se tam zajet podívat třeba během přijímacích zkoušek. Ale bavil jsem se s různými lidmi, tak mám aspoň trošku představu o tom, jaký je tamní život, jak je nabitý, jací jsou učitelé. Ale vše poznám asi až na místě.
Na jednu stranu je hodně nabitý, pořád je co dělat. Ale zároveň, když chce člověk žít skutečný studentský život, tak určitě má možnosti. Je to studentské město a těch možností je tam spousta. Ale podívat jsem se tam tedy bohužel ještě nebyl.
Myslím, že teď je tam celkově kolem 70 Čechů. Odhaduji, že se tam dostane ročně tak 10 českých studentů.
Měl jsem trochu smůlu, protože jsem první ročník, na který platí pobrexitové zvýšení cen. Školné na rok stojí 1 400 000 Kč. To musím zaplatit, abych tam mohl rok studovat.
Také jsem si to zpočátku neuměl představit, ale díky neskutečné podpoře, především Nadace The Kellner Family Foundation a dalších nadací jako vzdělávací fondu Broumovska Amos nebo města Náchod, tak se mi to podařilo poskládat. Minimálně jeden rok mám jistý.
Těším se na tu změnu. Přestože částečně pořád nevím, do čeho vlastně jdu, ale zase mi třeba někdo ukáže nové věci, nová fakta, poznám nové lidi.
Přál bych si, když se věnuji vědě, aby ten výzkum nevyšel úplně nazmar, aby se mohl nějak prakticky využít. A poznatky, které nasbírám, abych mohl poslat dál.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION