zdroj: Lidovky.cz
16. 09. 2021
5 minut čtení
Chtěla jsem studovat v angličtině, ve Skotsku je asi pětkrát nižší školné než v Anglii, je tu moře, hezčí příroda a univerzita St. Andrews je nejstarší a nejlepší tamní univerzita na fyziku. Takže jsem se samozřejmě dívala na žebříčky univerzit, ale také mě přesvědčila jedna Češka, která na St. Andrews studuje a má vlastní YouTube kanál o životě a o studiu ve Skotsku. Nejvíc mě tam oslovil společenský život, příroda a systém studia, konkrétně tutoriály s profesorem.
Žádala jsem o různá stipendia ve Velké Británii i v Česku, ale nebyla jsem úspěšná. Na univerzitu mě sice přijali už v únoru, ale jednalo se o podmínečné přijetí, musela jsem odmaturovat na samé jedničky. Byla jsem z toho nervózní. Jenže kvůli covidu mi odsunuli maturitu na červen a já jela na pohovor ohledně stipendia týden před maturitou. Nervozitou jsem tam nebyla schopná odpovědět na základní otázky. Tak jsem stipendium nakonec nedostala. Ale maturita byla na samé jedničky. Bylo mi tehdy osmnáct, dostala jsem vyplaceno stavební spoření, a tak jsem se rozhodla financovat si první ročník těmito penězi. Byla jsem přesvědčená, že to dokážu. Rodiče mi posílali stejné kapesné, jako kdybych studovala v Česku, a já si ze stavebního spoření platila letenky, školné, nájem a náklady na běžný život. Za rok jsem pak stipendium na druhý pokus dostala.
Našla jsem si děti na doučování fyziky, tedy ony si spíš na začátku našly mne. Moje máma je učitelka a někde se zmínila, že jdu studovat fyziku do zahraničí. Hned se ozvali rodiče, jestli nemám čas doučovat jejich děti. Další jsem si hledala sama. Schopnost vysvětlit něco a přiblížit to jiným lidem se mi určitě hodí i do budoucna. A funguje to dobře i online: když nemůžu pokusy dělat naživo, pustím je z YouTube.
Chtěla jsem úplně něco nového, co by mě vyvedlo z komfortní zóny. Navíc se u nás v technických oborech a fyzice musíte hned zaměřit na konkrétní obor. V prváku na fyzice se sice všichni učí to samé, aby měli stejný základ, ale už musí být zapsáni v nějakém oboru. To mi vůbec nedává smysl. Ve Skotsku je to lepší, začnete studovat zeširoka a pak se specializujete.
Hodně jsem se zlepšila v angličtině. Mám nespočet nových kamarádů od Kalifornie až po Indii. Všichni kolem tu jsou velmi pozitivní, jdete po ulici a cizí lidé se na vás smějí. Já jsem také určitě daleko pozitivnější, než jsem bývala v Česku. A pak takové každodenní maličkosti – začala jsem třeba ve Skotsku snídat. Češi tomu nepřikládají tak velký význam, ale tady je snídaně velká událost. Naučila jsem se také pít čaj. Daleko více vnímám počasí, doma mě nezajímalo, jestli bude pršet nebo ne. Jenže tady prší kvůli větru horizontálně, tak to už si rozmyslíte, jak se obléknete.
Tady je to víc mezinárodní. Bydlela jsem jeden týden na kolejích na pražském Strahově a tam to není postavené pro vzájemnou socializaci. Nejsou tam třeba žádné prostory, kde by se studenti mohli společně potkávat. Například na Karlově univerzitě bydlíte na kolejích většinou s lidmi jen ze svého oboru. Ale ve Skotsku je to promíchané a seznamujete se i s kamarády s jiným studijním zaměřením. Můžete si s nimi povídat o jejich kultuře a oni vám přiblíží něco, co ještě neznáte.
Daleko víc se tu klade důraz na samostatnost. Je tady méně kontaktních hodin než v Česku, část přednášek je pouze nahraných jako video. To má třeba tu výhodu, že si můžete přednášku stopnout, když nerozumíte, a přehrát si něco znova. Pak tu jsou semináře s profesorem, takzvané tutoriály. Přednášející se vás neustále na něco ptá a pak také chce, abychom se my ptali jeho, což je mnohem obtížnější. Vymyslet dobrou otázku je daleko těžší než vymyslet dobrou odpověď. To vás naučí víc.
Připravená jsem rozhodně nebyla. Tady se musím víc zamyslet, také je požadováno větší kritické myšlení. Na druhou stranu v St. Andrews nelpí na tom, abyste na vše odpověděli správně. Když řeknete něco špatně, tak se na vás učitelé nenaštvou, ale je to příležitost si to zopakovat a dovysvětlit. Učitelé tu jsou velmi ochotní, to jsem neznala. Když jsme třeba měli v pátek poslední hodinu před zkouškou, která měla být v pondělí, tak nám profesor řekl, že ho můžeme kdykoli přes víkend kontaktovat. Studenti tady nejsou vyučujícím jedno. A vědí, že když nepochopíte základní látku, nemůžete dál.
Ráda bych si udělala doktorát a profesně se podílela na vývoji bezpečné a ekologické energetiky. Asi vidím své uplatnění v rámci Evropské unie, nejvíc mě zajímá termonukleární fúze, jde o opak jaderného štěpení, které probíhá v jaderných elektrárnách. Oproti němu je taky bezpečná a ekologická. Mám dojem, že EU včetně Česka je na tomto poli světový lídr a vidím v tom velký potenciál. Myslím, že práce v tomto oboru by mě naplňovala, protože ve své podstatě pomáhá lidem a také je tam mnoho zajímavé matematiky a fyziky.
Autorka | BÁRA PROCHÁZKOVÁ
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION