Zkoumání významu pralesů prostřednictvím neučebnicových textů

Tuto lekci jsem učila v 5. třídě, kde jsem působila od 1. třídy. Po celou dobu jsem děti vedla ke čtení s porozuměním a kritickému myšlení. Žáci měli na základě přečteného textu možnost o všem hlouběji přemýšlet, vytvářet si vlastní názor na daný problém, téma a porovnávat to s dalšími spolužáky. Systematická práce se čtenářskými strategiemi v hodinách čtení a oborových tématech mi umožnila sáhnout i po náročnějších textech, zejména těch mimo učebnici. V přírodovědě se nám často otvírala i globálnější témata a při jednom z nich jsem hledala text, který by žákům více objasnil a vedl je k přemýšlení, jak moc jsou ohroženy pralesy a jaký vliv to má na celou planetu.

Při plánování lekce jsem zvažovala jak zařídit, aby žáci přemýšleli o významu pralesa pro naši planetu a zároveň aby formulovali vlastní názor. Žáci v evokační části pozorně sledovali obrázek pralesa a popisovali, co vidí a proč si to myslí. Následovala fiktivní výprava do pralesa. Žáci byli rozděleni do tří skupin, každá z nich přijala nějakou roli. Jedna z rolí byli vědci, kteří zkoumali ekosystém pralesa a jeho význam pro naši planetu. Druhou byli ochránci přírody, kteří sledovali, co způsobuje ničení pralesa. Třetí skupina nesla roli ekologů, kteří zkoumali a zaznamenávali důsledky vlivu lidské činnosti.

Aby svoji roli brali závazně a k úkolu přistupovali zodpovědně, museli jsme si vyjasnit, co znamená být vědcem, ekologem, ochráncem přírody. Vědci četli text s názvem Prales a jeho vliv na planetu, ochránci přírody text s názvem Kácení pralesů a ekologové četli Důsledky ničení deštných pralesů. K většímu porozumění danému problému pomáhaly žákům (odborníkům) také otázky pod textem, které mířily k cíli a zadání jejich úkolu. Kdybychom nechali žáky volně hledat zajímavé nebo důležité myšlenky, zajisté by jich také mnoho našli, ale možná i to, co by mohlo být spíše okrajové, nesměřovalo by to k cíli, který jsme si v lekci zadali. Tato pomoc formou otázek se jevila jako účinná.

Když jsem se zpětně ohlédla, zda výběr textů k danému problému nebyl moc obtížný nebo naopak snadný, došla jsem k závěru, že žáci si se zvoleným textem poradili velmi dobře a že je hlouběji vtáhl do problému a naučili se na něm mnoho nového.

Ilona Zapletalová

pedagogická konzultantka lokality Kunratice

Po přečtení a zpracování textů následovala tvorba prezentace výsledků jednotlivých skupin. Skupiny měly jasně zadaná kritéria, co budou ostatním předávat, tak bylo možné sledovat a hodnotit, zda vše jednotlivé skupiny dodržely a sdělují důležité a nosné myšlenky. Zpětnou vazbu a dotazy k danému tématu týkajícímu se pralesů podávaly další dvě skupiny. Tyto prezentace poté vedly žáky ke společné diskuzi a hledání možností řešení problému. Každý mohl vyjádřit svůj pohled

Žáci uváděli svá poselství: ,,Prales jsou plíce planety, nechme je být.“ ,,Přírody můžeme a pro život musíme využít. Ale pokud ji využijeme všechnu najednou, žádná nezbude. Musíme ji proto dávat v intervalech volnost se obnovit.“ ,,Měli bychom přestat (my lidi) kácet stromy v pralese. Jsou pro nás důležité.“ ,,Prales je něco jako člověk, který je velký a má život jako my! Nechme prales žít!“

Když jsem se zpětně ohlédla, zda výběr textů k danému problému nebyl moc obtížný nebo naopak snadný, došla jsem k závěru, že žáci si se zvoleným textem poradili velmi dobře a že je hlouběji vtáhl do problému a naučili se na něm mnoho nového. Žáci věděli, že budou svoji práci prezentovat a předávat ostatním, tak bylo zřejmé, že se čtení a zpracování informací ujali s nadšením a výsledky výzkumů byly velmi zajímavé.

Uvědomuji si, že když s dětmi čtu texty z jiných zdrojů, než je učebnice, že jim tyto texty poskytují širší a rozsáhlejší možnosti než jen získat další informace k tématu. Vedou je k vytvoření vlastního názoru na aktuální a pro žáky atraktivní témata, která je snadněji a poutavěji vtáhnou do samotného čtení.