Slovní úlohy bývají kámen úrazu

LN Právě v těchto dnech se řada dětí začíná připravovat na dubnové přijímací zkoušky na střední školy. Je to podle vás příliš brzy, pozdě, nebo právě včas?

Obecně lze říct, že zhruba půlroční příprava bývá nejčastějším modelem. Ve skutečnosti se samozřejmě děti na přijímací zkoušky připravují nejlépe svojí každodenní, dlouhodobou prací ve škole a pro seznámení se s případnými specifiky jednotných testů je půl roku přiměřená doba. Musím přiznat, že nejsem příliš velkým fanouškem dlouhodobé cílené přípravy pouze na přijímací testy. Je-li dítě průběžně rozvíjeno a vykazuje-li ve škole o studium zájem, mělo by být na jednotné testy poměrně dobře připraveno díky běžným aktivitám, kterými se ve škole zabývá.

LN Open Gate je soukromé osmileté gymnázium, ale i základní škola. Pořádáte přípravné kurzy k přijímačkám?

Naše základní škola své žáky připravuje k přijímacím zkouškám v rámci výuky, veřejnosti žádné přípravné kurzy nenabízíme.

LN Ale některým dětem mimo vaši školu s přípravou přeci jen pomáháte. Mám na mysli žáky, kteří sice mají studijní potenciál, ale pocházejí ze sociálně slabšího prostředí...

To je pravda. Naše škola prostřednictvím Nadace The Kellner Family Foundation dlouhodobě spolupracuje se Školou Populo. Ta se zaměřuje na individuální doučování a připravuje pro nás online formou vytipované studenty ze sociálně znevýhodněného prostředí. S těmito zájemci o studium jsme většinou v kontaktu delší dobu a průběžně jim radíme, jak se nejlépe na přijímací zkoušky připravit.

LN Kolik času denně je podle vás ideální věnovat přípravě?

Upřímně na tuto otázku asi neumím odpovědět, záleží totiž na tom, co všechno do přípravy na přijímací zkoušky budete počítat. Podle mě tam patří například i četba knih nebo jakékoliv aktivity vedoucí k řešení problému, kterými můžete klidně strávit i celé odpoledne. Ptáte-li se však na klasickou přípravu, tedy učení se jednotlivých obsahových témat, které jsou pro přijímací zkoušky určeny, pak se bavíme o pár hodinách týdně. Rozdíl je samozřejmě v tom, připravujete-li se na přijímací zkoušky na osmileté nebo čtyřleté gymnázium – odhadem bych řekl, že věnovat 90 minut týdně češtině a 90 matematice by mělo stačit. Nelze to ale brát doslova.

LN Jste učitel matematiky. S jakou konkrétní matematickou látkou se podle vás děti u přijímaček nejvíce potýkají? Co jim dělá největší problémy?

Cermat se snaží test skládat takovým způsobem, aby se jedna jeho část dala poměrně jednoduše naučit – ta obsahuje vcelku typizované příklady. Druhou část testu tvoří především slovní úlohy, ve kterých je matematika zasazena do kontextu. S těmito částmi mají děti většinou největší problémy, pro jejich vyřešení potřebují zpravidla nejen konkrétní matematické znalosti, ale i schopnost najít si potřebné informace v textu a porozumět celému zadání. Určitá úroveň logického myšlení – nebo chcete-li selského rozumu – je v tomto případě rozhodně výhodou a právě rozvoj tohoto typu myšlení je pro děti i jejich učitele největší výzvou.

LN Považujete stávající podobu státních didaktických testů za ideální způsob, jak vybrat budoucí středoškoláky, nebo byste si dokázal představit i jinou formu přijímacího řízení?

I ve stávajícím systému platí, že státní část přijímací zkoušky musí tvořit pouze 60 % hodnocení, kritéria pro zbývajících 40 % si škola může stanovit sama. Nářky nad tím, že stát diktuje školám, jak mají přijímačky vypadat, jsou tudíž pravdivé pouze ze 60 %. Protože ve školství pracuji již poměrně dlouho, zažil jsem i předchozí model, tedy že si obsah celých přijímacích zkoušek připravovaly školy samostatně (prakticky vždy byly jejich velkou částí testy z českého jazyka a matematiky). To jim dávalo jistou možnost upravit si je tak, jak pro ně bylo nejvhodnější, stejně však musely obsahově pokrývat látku z předcházející výuky. Troufnu si tvrdit, že pro některé školy byla tvorba vlastních testů výhodou, pro většinu z nich však spíše přítěží.

Z hlediska dětí nebylo vždy zřejmé, jak budou přijímačkové testy přesně vypadat, což mělo pozitivní i negativní efekt. Sice trochu odpadal nadměrný stres a dril, jehož jsme při přípravách na jednotné přijímací zkoušky svědky dnes, ale někdy mohlo být přijímaní ke studiu jakousi částečnou loterií, protože obsah i kvalita testů používaných pro přijímací zkoušky se mohla do určité míry lišit.

LN Jak vypadají přijímací zkoušky na vašem gymnáziu?

Kromě jednotných přijímacích zkoušek se naše přijímací řízení skládá ještě ze skupinové práce, následných individuálních pohovorů a testů studijních předpokladů. Vše dohromady nám pomáhá utvořit si celostní obrázek o našem potenciálním studentovi. Testy studijních předpokladů máme uchopeny tak, aby při jejich výsledku minimálně záleželo na předchozím vzdělávání. Zjišťujeme tedy, jaké předpoklady především pro logické a analytické myšlení uchazeči mají bez ohledu na to, jakou školu a jakou přípravu na přijímací zkoušky absolvovali. V části skupinové práce a individuálních pohovorů pak uchazeče poznáváme po stránce osobnostní. Sledujeme konkrétně jeho schopnost sebereflexe, spolupráce, komunikační dovednosti a hodnotové postoje včetně motivace ke studiu.

LN Máte zkušenost s výukou na soukromé i státní škole v Anglii. Pokud byste měl srovnat proces přípravy dětí na přijímací zkoušky tady a tam, v čem vidíte největší rozdíl?

Anglický vzdělávací systém je velmi odlišný od našeho – nešel cestou gymnázií či odborných škol, takže anglické žáky vlastně až do jejich šestnácti let žádné přijímačky nečekají. Jedinou výjimkou je případ, že studenti chtějí studovat na výběrových, a to především soukromých, školách. Ty si pak připravují vlastní přijímací řízení, stejně jako tomu bylo před lety u nás, ale v porovnání s naším systémem se týká daleko menšího počtu studentů.

To však neznamená, že by žáci v Anglii nebyli testováni, právě naopak. První jednotný státní test je čeká v jejich cca 11 letech, druhý v 16 letech a třetí pak ty z nich, kteří se připravují ke studiu na univerzitě, v 18 letech. Pochopení celého systému by bylo na delší analýzu, možná je však dobré uvědomit si, že skutečně nejsme jediná země, která má v určité fázi vzdělávacího procesu jednotnou zkoušku.

LN Souhlasíte se záměrem nového ministra školství umožnit žákům podat neomezené množství elektronických přihlášek na SŠ a zachovat model dvou termínů testů, kdy se počítá vždy lepší výsledek?

Model dvou termínů testů mi připadá jako velmi dobrý nápad, určitě se tak přijímací řízení stává o trochu méně stresujícím, nepovede-li se něco napoprvé, lze to napravit napodruhé. Co se týká počtu přihlášek, nejsem si jistý, k čemu by bylo jejich podávání například na 10 škol. Omezený počet možností mi smysl dává, uznávám ale, že pouhé dvě možnosti jsou asi méně, než by bylo potřebné. Nicméně podávat přihlášku řekněme na více než čtyři školy mi přijde zbytečné, z hlediska provozního je pro školy každá další podaná přihláška jistou komplikací a administrativní zátěží.