Během studia střední školy dokázali založit neziskovou organizaci a zrealizovat akci na podporu mediální gramotnosti mladších žáků. Olympiády, kterou podpořila mimo jiné Nadace O2 či Česká televize, se nakonec zúčastnilo 13 tisíc dětí, což předčilo veškerá očekávání. S iniciátory projektu Barborou Votlučkovou a Nicolasem Ivanovem jsme si povídali o procesu příprav tak rozsáhlé akce i o jejím nadcházejícím ročníku.
zdroj: EDUCA magazín
21. 05. 2024
4 minuty čtení
Jak vás napadlo projekt Olympiády mediální gramotnosti (OMG) zorganizovat? A kdo byl součástí hlavního pořadatelského týmu?
Nicolas: Už delší dobu jsme chtěli uspořádat celorepublikový inovativní projekt na podporu kritického myšlení a mediální gramotnosti. Před dvěma lety jsme také založili neziskovku, jejímž účelem bylo pořádat vzdělávací akce jako debatní turnaje a simulace OSN a výtěžek z těchto akcí jsme používali na podporu výjezdů na velké vzdělávací simulace a debaty pro studenty, kteří si je nemohli dovolit. V rámci pořádání OMG, kterého jsme se ujali právě s naší neziskovkou, jsme prakticky celý projekt zorganizovali s Bárou sami, a to včetně postavení webu, hledání partnerů i propagace olympiády.
Kolik dětí se akce zúčastnilo? A jak olympiáda probíhala?
Nicolas: Do olympiády se přihlásilo asi 16 tisíc žáků základních škol, převážně z vyšších ročníků. Test si poté reálně vyplnilo 13 tisíc žáků.
Barbora: Konala se dvě kola – školní kolo a celostátní finále. To školní probíhalo formou online testu, který trval 40 minut a v jehož rámci byly testovány nejen znalosti, ale i schopnosti kritického myšlení a vyhledávání informací. Finálové kolo proběhlo 1. 12. na pražském magistrátu, kde se sešlo nejlepších padesát řešitelů ze starší kategorie a třicet z mladší. Ti poté absolvovali hodinový test, na jehož základě bylo vybráno deset nejlepších do ústního kola soutěže.
Čeho jste takovou akcí chtěli dosáhnout?
Barbora: Snažili jsme se zvýšit povědomí o mediální gramotnosti, jelikož toto téma bývá v klasické výuce často opomíjeno. Nešlo tedy jen o test, ale i o řadu vzdělávacích workshopů a doporučujících materiálů, které měly za cíl pomoci žákům lépe porozumět mediální gramotnosti a rozvíjet kritické myšlení a další soft skills.
Nicolas: Zároveň jsme si chtěli vyzkoušet trochu modernější přístup k tomu, co se ve školách běžně zkouší. Proto jsme připravili test, který je možné částečně vyplňovat s internetem a jenž ověřuje znalost teorie jen v co nejmenší míře. Objevovaly se v něm tak otázky na schopnost ověřování a zjišťování informací, jelikož internetové dovednosti považujeme za důležitou součást mediální gramotnosti. Zároveň jsme zahrnuli i ceny pro učitele úspěšných žáků, abychom motivovali přípravu žáků.
Co byste označili za největší výzvu projektu?
Barbora: Ze začátku byla největší výzva, aby se o nás dozvědělo co nejvíce škol a zapojil se dostatek žáků. Postupem času se však problém otočil a šlo nám hlavně o to, jak zajistit jednotné podmínky pro tak obrovský počet účastníků.
Nicolas: Podle mě bylo největší výzvou dostat myšlenku do praxe a technicky celý projekt zajistit, dostat všechny instrukce jasně k účastníkům a sebrat co nejpřímější zpětnou vazbu, abychom mohli soutěž do budoucna vylepšit. Správně naformulovat otázky, zadat je do systému a řešit přihlašování škol a vyhodnocování výsledků bylo rozhodně technicky náročnější než vymyslet koncept olympiády.
Máte pocit, že jste se pořádáním takové akce něco naučili i vy sami?
Barbora: Kromě testovacího softwaru a cateringu na finále jsme se alespoň nějakou částí podíleli na každé organizační činnosti. Určitě tedy alespoň mě osobně projekt naučil hodně o organizaci času, rozšířil mé mediální vzdělání i organizační dovednosti.
Nicolas: Díky projektu jsme si rozhodně vyzkoušeli, jaké to je, když musíte řešit technické potíže a dotazy více než 13 tisíc účastníků a díky finálovému kolu také event planning.
Jaké partnery se vám podařilo do projektu zahrnout? A jakou roli zde hrála vaše škola
Nicolas: Náš hlavní partner byla Nadace O2, která nám pomohla s financováním celého projektu, zároveň nám pomáhala Česká televize, ČTK a spousta dalších, díky nimž jsme mohli nabídnout vítězům prohlídky televizních studií, vydavatelství nebo elektroniku. Spolky jako Nelež nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky nám zajistily odbornou porotu na finále a pomohli s kontrolou soutěžních otázek, společnost aSc nám potom poskytla testovací rozhraní EduPage a zároveň nám pomáhala během olympiády s funkčností testu a přihlašovacího systému. Škola Open Gate a The Kellner Family Foundation nám do příštího ročníku taktéž přislíbily pomoc v podobě marketingu nebo zajištění prostor pro krajská kola.
Jak vy osobně vnímáte stav mediální gramotnosti u nás?
Nicolas: Myslím si, že na tom nejsme v rámci Evropy nejhůř, stále se ale máme v čem zlepšovat. Jsem rád, že ČR zařadila mediální vzdělávání na popředí pokynů pro vzdělávání, ovšem v osnovách stále zůstává mediální gramotnost jako interdisciplinární předmět, tudíž každá škola přistupuje jinak k tomu, v jakém předmětu se bude učit a do jaké míry. Vzhledem k tomu, že se mediální výchově na školách věnuje jen asi deset hodin ročně, přestože v ČR vyjde asi 200 tisíc fake-news článků ročně, považuji inovace v tomto směru za nezbytné.
Plánujete s olympiádou příští rok pokračovat?
Barbora: Ano, na přípravách dalšího ročníku olympiády již pilně pracujeme. Do příštího ročníku si však neseme zpětnou vazbu i zkušenosti z pilotního ročníku, s nimiž chceme tento ročník vylepšit. Máme v plánu zorganizovat krajská kola, rozšířit přípravné materiály i rozšířit okruhy otázek například na téma umělé inteligence.
Více se dozvíte na webu MedialniGramotnost.com.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION