Mám velké štěstí, že se mohu celé dny šťastně věnovat něčemu, co miluji. Je to dar. Následující čtyři roky se budu do hloubky zabývat nejen hrou na klavír, ale také budu rozvíjet své teoretické znalosti. Je taky opravdu velká radost trávit svůj čas s lidmi, kteří mají stejný zápal pro věc. Velmi krásné je též společně s nimi pracovat na komorní hudbě a sdílet svou vášeň se svými kolegy a přáteli.
Univerzitu ve Vídni jsem si vybrala díky svému budoucímu panu profesorovi. Navzájem jsme si sedli nejen v profesionálním hledisku, ale i v lidském charakteru. Z mého pohledu a zkušenosti je to zásadní. Trávíte společně několik individuálních hodin týdně a objevujete nejen své technické možnosti a vylepšujete svou technickou stránku hry, ale též se společně udivujete nad krásou hudby. Je to čirá radost chodit na hodiny k panu profesorovi s nadšením a odcházet vyčerpaná, ale nabitá pozitivní energií.
Na přijímací zkoušky jsem se připravovala necelé dva roky, z vlastní zkušenosti vím, že repertoár musí být uleželý a musím si s ním být velice jistá. Často jsem též navštěvovala pana profesora ve Vídni, kde jsem s ním konzultovala svou interpretaci, zúčastnila jsem se i několika mistrovských kurzů v jeho třídě, např. ve francouzském Villecroze, na ostrově Schiermonnikoog v Nizozemsku či v Praze. Na zkouškách bylo nejen důležité přijít perfektně připraven, ale též ukázat svůj potenciál a zápal pro hudbu.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION