Mé rozhodnutí studovat medicínu nevzniklo v jednom konkrétním okamžiku, ale vyvíjelo se během celého mého studia na gymnáziu. Postupně jsem si totiž uvědomovala, jak rozsáhlá a pestrá medicína je a jak obrovský má dopad na život každého z nás a společnosti jako celku. Přestože jsem během této cesty prostřednictvím knih a článků poznala spoustu slavných a velice inspirativních osobností z oblasti medicíny a výzkumu, řekla bych, že nejvíce mě inspirovali lékaři v mém bezprostředním okolí – především má maminka, která pracuje jako infektoložka a ukázala mi, jak je krásné, když se v medicíně spojí znalosti, schopnosti a hluboká empatie vůči pacientům, a můj tatínek, který se přes pediatrii dostal k výzkumu v oblasti genetiky a imunologie a ukázal mi, jak je dobrá věda pro pokrok v medicíně důležitá. Sama bych jednou chtěla tyto hodnoty předávat dál a kromě svých znalostí šířit do světa medicíny a za jeho hranice právě empatii a vášeň pro nové poznatky.
Úvodním impulsem pro výběr Oxfordské univerzity pro mě byla vyprávění mé starší kamarádky, která na Oxford nastoupila ke studiu filozofie, politologie a ekonomie. Sama jsem si poté dohledala, že také výuka medicíny je na Oxfordu díky individuálnímu přístupu a nekonečným možnostem výzkumu prvotřídní, a rozhodla jsem se ke studiu hlásit. Když jsem dostala rozhodnutí o přijetí, byla jsem v euforii – a v podobném duchu se nesl také můj příjezd na univerzitu a první týdny studia.
Nadchla mě nádherná atmosféra města a způsob výuky zaměřený na kritické myšlení, ale také spousta nových přátel z různých koutů světa. Díky zahraničnímu studiu jsem si uvědomila, že právě přátelé a rodina jsou v mém životě jednou z mála věcí, bez kterých bych se opravdu neobešla. Všem středoškolským studentům bych doporučila nebát se a přihlásit se na univerzitu, na které by si opravdu přáli studovat, a během samotného univerzitního studia potom budovat nová přátelství, ale současně pečovat i o ta stará.
Během svého studia bych chtěla nasbírat co nejvíce zkušeností, a to jak v klinické medicíně, tak ve výzkumu. Kromě Anglie plánuji tyto zkušenosti sbírat také prostřednictvím zahraničních stáží včetně praxe v některé z nemocnic v Africe nebo jihovýchodní Asii, kde bych se chtěla seznámit s diagnózami i pracovními postupy, které nejsou v našem prostředí běžné, a poznat, kde je v medicíně prostor pro rozvoj v globálním měřítku.
Po dokončení studia bych chtěla všechny své praktické i teoretické poznatky uplatnit v České republice a podílet se na posunu zdravotní péče, výzkumu i výuky medicíny u nás na vyšší úroveň. Konkrétně bych chtěla do výuky medicíny v naší republice vnést více důrazu na kritické myšlení a individuální přístup ke studentům, protože věřím, že právě studenti jako budoucí základ zdravotnického systému mají největší potenciál posouvat naši medicínu dál.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION