Velvet Night 2021 | akce Spolku českých a slovenských studentů na Oxfordské univerzitě

Hosté si fotí impozantní historické budovy a pomalu nás následují od knihovny také na nádvoří jedné z nejstarších oxfordských kolejí, Balliol College, a následně pokračují s oběma exprezidenty na slavnostní oběd na další historické koleji, New College. Náš současný prezident Miroslav a já, tajemnice Spolku, se před obědem odpojíme a vyrážíme přivítat a provést po Oxfordu také výpravu významných českých podnikatelů a členů Hospodářské komory.

Je 20. listopadu a touto dobou se již kolem čtvrté hodiny odpoledne, kdy se procházky historickým centrem Oxfordu s našimi hosty pomalu chýlí ke konci, stmívá. Toto datum ale nebylo vybráno náhodně. Všichni členové Spolku se totiž dnes večer sejdou společně s našimi váženými hosty, v čele s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, na velkolepé slavnostní večeři, aby oslavili svobodu a demokracii. Tu nám téměř přesně před 32 lety, 17. listopadu 1989, přinesla sametová revoluce společně se všemi jejími aktéry, mezi něž patřila jak řada slavných tváří, tak i spousta dnes neznámých, avšak o nic méně odvážných jednotlivců, kteří se v klíčových okamžicích společně postavili za svobodu.

Sametová revoluce je pochopitelně hlavním tématem diskuse, která je naším podvečerním programem. Diskusi v moderní prosklené budově Cohen Quadrangle patřící koleji Exeter College moderuje Kryštof a našimi panelisty jsou předseda Vystrčil, senátoři Žaloudík, Šimetka a Faktor a bývalý ministr zahraničí Petříček. Kde se nacházíme 32 let po sametové revoluci a kde se budeme nacházet za dalších 32 let? Na tuto otázku jsme slyšeli různé odpovědi, ale poselství předsedy Vystrčila je jasné: „Za to, kde se budeme za 32 let nacházet, je zodpovědný každý z nás. A každý z nás by měl za svou představu budoucnosti naší společnosti bojovat.“ Se všemi myšlenkami z diskuse ještě stále rezonujícími v mé hlavě se rychle pospíchám převléct do dlouhých večerních šatů odpovídajících „black tie“ dress codu, abych se v nich včas dostavila na uvítání s proseccem na Somerville College, kde v našem programu následuje slavnostní večeře.

Když přicházím do osvíceného proskleného prostoru Flora Anderson Hall na Somerville College, uvítání už je v plném proudu. Motýlky, kravaty, dlouhé šaty, třpytivé náhrdelníky a sklenice bublajícího šampaňského proplouvají halou a já pobíhám mezi svými přáteli i našimi hosty. Po několika proslovech se přesouváme do hlavní jídelny a velkolepá hostina začíná. Po předkrmu z kachních prs následuje jako hlavní chod zvěřina a jako dezert brownies se zmrzlinou. Vše poté završuje káva s kousky čokolády. Celou večeři navíc doprovází štědrá zásoba bílého i červeného vína. Po hostině zazní od prezidenta Miroslava a předsedy Vystrčila pár anekdot i vážných slov na téma sametové revoluce. Vím, jak jsou tato slova důležitá. Vždyť nebýt událostí před 32 lety, dnes by nejen neprobíhala žádná hostina, ale pravděpodobně by také většina z nás mohla na studium v zahraničí zapomenout. Ale my jsme tady a teď a vážíme si toho, že můžeme své pozice naplno využít.

Z myšlenek mě vytrhne až stěhování hostů, kteří už v rámci méně formální atmosféry po večeři cestují mezi stoly a baví se s přáteli, kteří seděli o pár židlí dál. A přestože ani tato fáze nemůže trvat věčně, můžeme ji ještě o něco málo prodloužit, a proto se po uzavření jídelní haly přesouváme ještě do stylového baru Freud vytvořeného z bývalého kostela svatého Pavla (nedaleko od Somerville College). V kouzelné atmosféře baru si povídám s panem senátorem Šimetkou, který jako lékař bez hranic procestoval nespočet zemí včetně Srí Lanky a Východního Timoru, s bývalými členy výboru našeho spolku, kteří se na tradiční Velvet Night vždy s láskou vracejí, i se svými současnými oxfordskými přáteli. Šum hlasů v baru ale postupně pomalu opadá a také já cítím, že noc se chýlí ke konci. Ale tím, že to byla noc i celý den, na které nikdy nezapomenu, jsem si naprosto jistá.