Jak a podle čeho vybírat vhodnou univerzitu v zahraničí?

Naším záměrem je holistický přístup. Cílem není studenty za každou cenu tlačit do studia na prestižních zahraničních školách, ale hlavně je podporovat v cestě za objevováním sebe sama a v budování té nejlepší verze jich samých. Jsme samozřejmě pyšné na akademické úspěchy našich absolventů a jsme rády, když obstojí ve srovnání se zahraniční konkurencí. Nicméně úspěch může mít mnoho podob a v tomto případě hlavním arbitrem není škola, ale student sám. Cílem je seberealizace, spokojenost a praktičnost, a k tomu nám pomáhá náš pracovní rámec, který se skládá ze 4 základních položek – aspektů, a může být užitečný všem, kdo středoškolákům pomáhají s výběrem dalšího studia.

4 aspekty pro výběr budoucího studia a jaké otázky je třeba si klást:

Finance být limitem nemusejí

Je škoda, když vidíme, že vhodnost budoucího výběru studia je častokrát poměřována pouze přes jeden nebo dva aspekty, hlavně akademický a finanční. Pokud zvažujeme velkou změnu, a tou studium v zahraničí bezesporu je, neměli bychom sociální a emocionální aspekt podceňovat. I když se jedná o nadané mladé lidi, musíme myslet na to, že doposud neřešili nájem, platby za energie, často mají doma nakoupeno a navařeno. Tohle všechno se, hlavně při studiu v zahraničí, radikálně mění. Nároky se zvyšují, očekává se samostatnost a proaktivita. Je tedy potřeba, aby studenti všechny aspekty důkladně zvážili, neboť vhodná volba země studia může pomoci předejít případnému neúspěchu a zklamání.

Limitem naopak nemusí být finanční aspekt. I v České republice je možné si požádat o finanční podporu hned několik nadací či institucí. Například Nadace The Kellner Family Foundation poskytuje každý rok granty zhruba šedesáti nadaným Češkám a Čechům, kteří se rozhodli jít za svým snem a prohlubovat své znalosti po celém světě. Žádosti o podporu pro další akademický rok přijímá od 1. ledna 2024 a informace pro žadatele má na svém webu www.kellnerfoundation.cz/univerzity/pro-zadatele.

Každá ze zemí, kam míří čeští studenti, má své výhody i nevýhody. Připravili jsme pro vás přehledné shrnutí podmínek pro studium v Nizozemsku, Velké Británii, Irsku, Dánsku, Německu, Rakousku, Švýcarsku, USA i Asii.

Nizozemsko

Obliba studia v Nizozemsku v posledních letech kontinuálně stoupá. Důvodem jsou nízké poplatky za školné, životní náklady srovnatelné s ČR (vyjma služeb a ubytování), a pak také široká nabídka oborů studovatelných v angličtině (více než 2000). To je oblast, v níž nemá Nizozemsko v rámci Evropy konkurenci. Kromě klasických programů nabízí univerzity i kombinované obory od matematických, vědních, humanitních či uměleckých zaměření. Jedná se o programy, které integrují několik blízkých témat, např. média, umění, design a architekturu, kde má student možnost si všechny disciplíny vyzkoušet, pochopit, jak spolu souvisejí a postupně se specializovat jedním směrem. Také ale existují interdisciplinární programy, které častokrát slučují obory různých odvětví, např. studium přírodních věd a inženýrství s vyhlídkou, že dotyčný bude jednou navrhovat stroje pro medicínu, nebo třeba studium umění a ekonomie, aby mohl řídit galerii.

V závislosti na schopnostech, předpokladech a zájmech studenta je možné si vybrat mezi institucemi, které jsou silně akademicky a výzkumně zaměřeny, nebo těmi, které zastávají více praktický, projektový přístup.

Nizozemsko je pověstné svým příjemným přístupem ke studentům, podporou těch se speciálními potřebami, ale také nabídkou mimoškolních aktivit, stáží, kulturního a společenského vyžití.

Bohužel v Nizozemsku není jednotný systém a datum podávání přihlášek se na jednotlivých školách liší. Společné je pouze přihlašování přes portál Studielink, dále má každá univerzita svou vlastní část přihlášky. Pomocí Studielinku coby brány do aplikačního systému si studenti vytvoří účet a mohou se přihlásit až do čtyř programů. Některé programy vyžadují, aby studenti odpovídali na dotazníky, zasílali motivační dopisy, životopisy, doporučující dopisy a vysvědčení z předchozích let. Programy ve vědních a matematických oborech vyžadují obvykle ještě pohovory a další přijímací testy z předmětů.

Velká Británie

Velká Británie byla před brexitem jednou z nejčastějších destinací studentů mířících za vzděláním do anglicky mluvících zemí. Po odchodu Velké Británie z EU se ale studium v této zemi stalo velmi drahou záležitostí. Nicméně, britské univerzitní vzdělání je stále světově uznávané a známé i laikům, a určitě se neomezuje jen na hrstku elitních a v praxi skoro nedostupných univerzit, protože možností je spousta. Získaný diplom má mezinárodní uplatnění, vzdělání je nejen teoretické, ale propojuje teorii s praxí. Řada univerzit navíc nabízí obory, v jejichž programu je už zakomponovaná roční stáž. Celkově studium v Británii zaručuje spoustu podpory akademické a studijní, je samozřejmá pomoc s psaním esejí, nebo vytvářením životopisu i s výběrem stáží. Většina univerzit nabízí studentské kluby a mimoškolní vyžití.

Irsko

Má mnoho společného s Velkou Británií, a po brexitu jeho obliba vzrostla. Jedním z hlavních rysů současného vysokoškolského systému v Irsku je nová vládní strategie snažící se přilákat studenty z EU i mezinárodní studenty. Irská vláda investovala nemalé prostředky do inovace vysokých škol a do podpory evropských studentů. A i když je Irsko relativně malá země, má poměrně velký výběr oborů v angličtině na sedmi státních školách, z nichž ty nejznámější jsou Trinity College a University College Dublin. Pozitivní je relativně nízké školné, hlavně oproti sousední Británii, na druhou stranu životní náklady se postupně zvyšují.

Dánsko

Studium v Dánsku je finančně dostupné, nejvýhodnější ze všech skandinávských zemí. Při splnění podmínek, mezi nimiž je prezenční forma studia a minimálně 11 hodin práce týdně, může student získat finanční podporu od dánské vlády. Tu může využít na pokrytí životních nákladů a nákladů spojených se studiem. Školné jako takové se neplatí.

Dánsko je poměrně malá země a počet univerzit s nabídnou oborů v angličtině není tak pestrý. Za zmínku určitě stojí univerzita Aarhus, která nabízí kognitivní vědy, business a ekonomii; také Copenhagen Business School s osmi programy z oblasti business a humanitních studií.

Systém podávání přihlášek není jednotný, studenti obvykle musejí univerzitám dodat výpis známek z posledních let, motivační dopisy a životopisy. Přijímací proces není zdlouhavý, jako například v Irsku či v sousedním Švédsku.

Dánsko patří mezi skandinávské země, a je proto nutné brát v potaz chladné počasí a malý počet slunečných dnů v roce. Není to asi první věc na seznamu, nad kterou by se budoucí student zamýšlel, ale není radno to brát na lehkou váhu. Může to mít negativní vliv na psychický stav studentů a v rámci aspektu emocionálního je potřeba i tohle důkladně zvážit.

Německo, Rakousko

Německo a Rakousko jsou vyhledávanými studijními destinacemi českých studentů ze zřejmé příčiny – jsou to naši nejbližší sousedé a studium v těchto zemích je až na nízký vstupní poplatek zdarma, nebo poměrně levné (může se lišit v závislosti na jednotlivých spolkových zemích). Pro studenty, kteří chtějí studovat v němčině se jedná o ideální podmínky, ovšem je potřeba prokázat jazykovou způsobilost. Pro ty, kteří uvažují o studiu v angličtině, je výběr oborů poměrně omezený.

Švýcarsko

Švýcarsko je bezesporu zajímavá destinace, pro našince většinou ne zcela prozkoumaná. Pro české studenty jsou zde atraktivní obory spojené s hoteliérstvím a hotelovým managementem, které v této zemi vznikly, mají zde dlouhou tradici a renomé. Pro studium v této zemi je třeba počítat s poměrně vysokými náklady nejen na studium, ale i na život.

USA

Studovat v USA je snem řady studentů. Americké univerzity se pravidelně objevují ve filmech a v seriálech, a studenti tak mohou nabýt mylného dojmu, že je tato možnost jednoduchá. Zcela jistě se jedná o skvělou mezinárodní zkušenost, protože složení obyvatelstva a obzvlášť mezinárodních studentů na univerzitách je velmi různorodé. Různost se týká také univerzit, najde se skutečně pro každého to, co mu vyhovuje. A co je asi pro řadu studentů obzvlášť lákavé – nemusí si volit svůj budoucí univerzitní obor už v prvním ročníku, nýbrž až v průběhu studia.

Je možné volit si tzv. hlavní a vedlejší obor, různě je kombinovat, volit si vlastní rozvrh dle svých zájmů a preferencí. Není třeba si volit obor při posílání přihlášky, lze pouze uvést preferenci a konkrétní obor zvolit až v průběhu studia. Vzhledem k pomalejšímu startu může studium v USA trvat déle než v ČR. Např. studium na právnické fakultě v České republice tradičně trvá pět let, v USA sedm let, což je dáno i tím, že student nejdříve studuje přípravný obor a až poté práva.

U některých univerzit existuje (většinou tzv. need-blind, což je systém přijímacího řízení, kde univerzita rozhoduje o přijetí bez posouzení finanční situace studenta, tedy šanci mají všichni na základě svých schopností. Některé soukromé instituce vyhrazují prostor pro studenty, kteří jsou schopni platit školné.) možnost získat stipendium až na pokrytí 100 procent školného a životních nákladů, a také se nabízejí poměrně štědrá sportovní stipendia. Konkurence je ale značná a mít dobré známky a být dobrý i ve sportu rozhodně nestačí, je potřeba excelovat dlouhodobě a mít konkrétní výsledky a umístění ze závodů. Přijímací proces je celostní, student se musí připravit na sérii esejí, osobních prohlášení i SAT/ACT testy. Na přípravě materiálů pro přijímací řízení, na testech a na výsledcích je nutné začít pracovat s velkým předstihem.

Asie (Singapur a Hongkong)

Studium v Asii je stále ještě tak trochu exotickou záležitostí. Čeští studenti do těchto zemí odcházejí na univerzity spíše sporadicky a pokud ano, jedná se ve většině případů o Singapur nebo Hongkong. V Asii lze najít řadu filiálek známých amerických či evropských univerzit. Tam je přijímací proces většinou kombinací britského a amerického systému a i během studia se uplatňuje anglosaský systém.

Je potřeba počítat s velkým kulturním šokem vzhledem k velmi odlišné mentalitě, a také s tím, že cestování do Asie a zpět do ČR je nákladné. To znamená, že student se domů moc často nepodívá, což může být hlavně v začátku náročné. Asie může být pro čerstvého maturanta opravdu náročná záležitost, nicméně pokud je to snem studenta, tak proč to nezkusit. Na druhou stranu, vzdálené destinace, jako Asie či Austrálie už jsou pro spoustu českých univerzit partnerskými institucemi a je možné si studium v těchto místech vyzkoušet třeba na jeden nebo dva semestry i v rámci studia v ČR.

Co tedy říci závěrem?

Česká republika je také dobrou volbou a místem, kde lze získat kvalitní vzdělání, vždyť i k nám jezdí zahraniční studenti na výměny na semestr či na celé studium.

Rámec čtyř aspektů: akademický – finanční – sociální – emocionální, podporuje studenty při navigaci v moři možností, které se jim nabízejí. Zahraniční zkušenost – kromě čistě akademického aspektu – obohatí život jednotlivce, může ale přinést užitek celé společnosti. Student si vyzkouší život v cizí zemi, prozkoumá odlišnou kulturu, zlepší se v jazyce a i díky tomu lépe pochopí místní zvláštnosti. To vše přispívá k vyšší toleranci a otevřenosti mezi lidmi. Domů se pak vrací samostatnější mladí lidé s nadhledem a schopností dívat se na věci trochu jinýma očima, a to se v budoucí profesi, ať už je jakákoli, hodí.

S ohledem na emoční a sociální aspekt může i studium v jiném městě a kraji v rámci České republiky být pro někoho velký krok a zásadní změna.

Student české univerzity může též vycestovat na semestr či dva do zahraničí, především díky programům, jako jsou Erasmus či Fulbright, ale také díky partnerským institucím a nasmlouvaným projektům a spolupráci jednotlivých univerzit a fakult.

Finanční aspekt a náklady na studium rozhodně nemusí být limitem. Je možnost zažádat si o podporu u různých institucí, např. Nadace Kellner Family Foundation nebo Bakala Foundation. Individuální granty poskytují i další firmy a organizace.

Klíčové pro finální rozhodnutí jsou individualita studenta, jeho spokojenost a praktické využití získaných znalostí do budoucna.

Vždy se ptejme: Jaké jsou motivace studenta? Co chce studiem v zahraničí získat? Jaká jsou jeho očekávání?