Biochemie mě odjakživa… Ale to je hloupost, vždyť když ses narodil, tak jsi o biochemii nic nevěděl!
Již od útlého věku mi učarovávaly přírodní „záhady“ našeho světa a nadmíru mě bavilo je objevovat a prozkoumávat. A protože není většího tajemství než tajemství života, ve svém vysokoškolském studiu jsem se zaměřil na obor biochemie, který v sobě elegantně snoubí bezhlavé molekuly, které se podřizují jistým zákonům, a organizované systémy, které se jim snaží vzepřít. Právě tato dvojakost mě fascinuje.
Biochemie popisuje základ fungování veškerého života na Zemi a svými objevy tak objasňuje vše, co je živé. Taková moje utopická představa, kterou si se studiem biochemie spojuji, je vynález jakéhosi organicko-anorganického „počítače“, který by byl schopný uchovávat informace ve formě makromolekul, podobně jako se tomu děje v jádře našich buněk. Otázka užitečnosti takového stroje je zcela na místě, ale svět beze snů by byl jako černobílá duha.
Bohužel není vždycky čas na snění a musíme se pohroužit do svého života teď a tady. A když jsem se pohroužil do „tvrdé reality“ města Newcastlu, čekal jsem, že nebudu nikomu rozumět, že nebudu mít kvůli spolubydlícím na koleji chvilku klidu a tak dále, ale ve skutečnosti jsem díky svému předešlému tříměsíčnímu studiu na střední škole v Británii žádný takzvaný kulturní šok nezažil a mé seznámení s okolím i univerzitou proběhlo bez jakýchkoliv potíží.
Cesta na Newcastle University pro mě byla zážitkem, na který rozhodně nikdy nezapomenu.
Je ale obtížné říci, kdy přesně celá cesta začala. Přibližně v lednu roku 2021 jsem se neuvěřitelně naivně rozhodl, že pojedu studovat do zahraničí. To mi vždy znělo jako něco, čím člověk dokáže, že je opravdu něčeho schopen, jako kdyby už nezáleželo, jak se při studiu dál rozvíjel a jaké zkušenosti získal. Teď když to zakouším na vlastní kůži, usmívám se při pomyšlení na tuto svou domněnku, protože je to právě tento nový svět možností, který vám studium v zahraničí otevře, za který veškeré vaše úsilí stojí. Proč se vydat studovat do zahraničí? To v sobě musíte rozkrýt sami. Ostatní vám mohou pomáhat a napovídat, ale nemohou vám určit správný směr.
Studium na univerzitě v Británii je velmi specifické v tom, že vás už od samého začátku ponouká k samostatnosti a plánování do budoucna. Je už na vás, jestli to využijete na trhu práce, nebo jinde v životě. Momentálně je mým cílem dokončit bakalářské studium a pokračovat v navazujícím magisterském studiu ať už přímo biochemie, nebo nějakého souvisejícího oboru, pokud se v průběhu mého studia ukáže, že bych se chtěl profilovat určitějším směrem. Ať už se ale rozhodnu jakkoliv, své uplatnění si představuji na poli vědeckého výzkumu, o kterém budu vědět, že lidem pomůže.
Na závěr mám zodpovědět otázku, bez jaké věci bych se v žádném případě neobešel. Tak řekněme, že třeba bez svého telefonu bych neznal svůj rozvrh a ani nemohl prát v kolejní pračce, protože na něm mám všechny možné i nemožné aplikace. Ale pokud pomineme předměty denní potřeby, jedna věc, která pro mě má zvláštní význam, je můj současný výhled z okna. Bydlím totiž v osmém patře a mám nádherný výhled na zelený park hned za oknem, který mi vždy zlepší náladu.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION