Tadeáš Fryčák

Cesta necesta

Již od mých batolecích let mě fascinovalo fungování technologického světa. A to tak moc, že při pohledu na jakékoliv zařízení jsem nemohl odolat touze nahlédnout pod pokličku a pochopit fungování jeho skrytých obvodů. Každý ovladač, každý mixér a každá vzdáleně ovladatelná zásuvka nezůstala nerozšroubovaná.

Skutečné základy jsem ale položil až ve třetí třídě v litovelském radioelektrotechnickém kroužku pana Jiřího Bahounka. Nabyl jsem zručnosti v pájení, pochopil jsem funkčnost analogové a digitální techniky, naučil se vytvářet vlastní elektrotechnické obvody a po několika letech připravování se stal i Mistrem ČR v radioelektrotechnice. Právě tehdy jsem si uvědomil, že mě nezajímá jen elektrotechnika.

Minulost? Budoucnost?

Výzvy, vytrvalost a vystavování se náhodným příležitostem. Tři pilíře a podpora Nadace The Kellner Family Foundation. Díky tomu stojím dnes na nizozemské půdě bohaté na nové možnosti. Neuronové sítě? Matematické modelování? Aplikace do praxe či vědecká publikace? To vše je možné! V nadcházejících letech bych se rád spojil se zdejšími světově významnými profesory a prohloubil své znalosti v oblasti Computer Vision ještě více.

Po dokončení bakalářského, případně magisterského studia, bych se chtěl pokusit ještě o jednu metu. O studium na jedné z amerických technologických univerzit. Ve vzdálenější budoucnosti bych se chtěl opět vrátit do rodné země a věnovat se nadále výzkumu v mém oboru a následně práci na potenciálních startupových projektech.