Karolína Zemene

Proč?

Sotva jsem se naučila mluvit, už jsem byla zvědavá. Svými otázkami s kouzelným slovíčkem „proč“ jsem doháněla většinu příbuzenstva k šílenství. Ani ve škole to nebylo lepší, mnohdy jsem si musela žádané informace vyhledat sama. Přesto jsem se nepřestala ptát, protože otázky bez odpovědi jsou jen výzvou, která čeká na odpověď.

V průběhu studia jsem vystřídala prakticky všechny oblasti vědění, nakonec mě nejvíce zaujaly přírodní vědy se zaměřením na chemii. Líbí se mi, že fyzikální a chemické zákony budou platit i za miliardy let, když už tu lidstvo nebude. Anebo bude? Vesmír s možností expanze na ostatní planety mě fascinoval odjakživa a věřím, že právě přírodní vědy nám umožní vzlétnout ke hvězdám.

Nejen přírodní vědy…

Při výběru univerzity jsem se snažila nezůstat jen u jednoho oboru. V dnešním propojeném světě je mezioborová spolupráce nutností. I vědec využije při jednání se soukromými subjekty základní znalosti ekonomie, psychologie a geopolitiky. Proto jsem se rozhodla pro studium oboru Natural sciences and liberal arts na utrechtské univerzitě. Oceňuji, že v prvním ročníku získám vhled i do vybraných humanitních a sociovědních předmětů a dále se budu specializovat vybraným, v mém případě přírodovědným, směrem. Předměty si můžu nakombinovat libovolným způsobem, a tak budu moci dělat tu oblast chemie/fyziky/biologie, která je pro mě nejzajímavější. Navíc je důležité mít všeobecný přehled ve všech oblastech, protože vědecké problémy se nikdy neřeší izolovaně v jednom oboru.

Plány, sny, vize

Kdybyste se mě ve třech letech zeptali, co budu dělat až budu velká, řekla bych, že se stanu veterinářkou. V deseti jsem toužila být soudkyní a od nějakých dvanácti let si přeji kariéru vědkyně. Musím se přiznat, dřív jsem ani nevěděla, že nějaké takové povolání existuje, jinak by mě to možná napadlo dřív. Jen co jsem překonala překážku v podobě jazykové bariéry, pokusila jsem se dostat na zahraniční univerzitu. A ono to vyšlo! Nyní bych ráda získala bakalářský titul v Utrechtu a poté pokračovala ve studiu biochemie v USA.

Všem, co váhají, zda se přihlásit do zahraničí, bych chtěla poradit – nebojte se. Kdo nic nezkusí, nic nezíská. I samotné vyplňování přihlášek a psaní esejí vás toho hodně naučí a budete překvapeni, kolik lidí vám rádo pomůže, když je o to požádáte.

Hlavně se nezbláznit

Možná to znáte taky, hromadu kamarádů udivených, jak zvládáte školu a všechny své koníčky. Můj trik spočívá v rozmanitosti, při hraní na akordeon si odpočinu od učení a při vaření od akordeonu. Také se věnuji háčkování, skautingu a ježdění na kole. Občas si ráda zalezu s knížkou, přičemž nedám dopustit na sci-fi a Tři zákony robotiky. Hlavně se ale musím cítit produktivní. Prokrastinace mi totiž bere nejenom čas, ale i motivaci.