Zkouškové s hokejem, léto s bakalářkou

Mrzí mě, že k závěrečným státnicovým zkouškám nejdu letos, ale až příští rok. Jednou jsem mohl svým dětem a vnoučatům vyprávět historky o tom, jak jsem se stal bakalářem v době, kdy českou reprezentaci opustila legenda s číslem 68 na dresu Jaromír Jágr. Mohli jsme psát dějiny společně, ovšem Jarda se rozhodl o něco dříve, než já vůbec stačil rozepsat svoji bakalářskou práci. A už nevěřím, že by své rozhodnutí znovu změnil. Nicméně jsem rád, že letos opět dokázal, jak kvalitním hráčem i v tomto vysokém věku je. Na MS 2015 patřil mezi naše nejlepší útočníky a obávaly se ho i hokejové velmoci. Přeji mu alespoň úspěch na Floridě, se kterou se v příští sezóně pokusí vybojovat Stanley Cup.

Učit se na státnice je pro nás, sportovní nadšence, velmi obtížná věc. Na rozdíl od ostatních studentů, kteří si zalezou do knihovny nebo se vydají studovat třeba do parku, naší povinností je sledovat tou dobou probíhající mistrovství světa v hokeji, vyvrcholení NHL, do finále se blížící Ligu mistrů, Evropskou ligu, Premier League atp. Nelze prostě jen tak vypnout televizi, ztlumit rádio, nevnímat zprávy na internetu, ulehnout nad štosy učebnic a papírů plných poznámek a šprtat se, seč nám síly stačí. Došlo mi to teprve nedávno, když jsem si řekl, že v roce 2016 touto dobou budu nervózně hltat informace a stresovat se, že nic neumím. Ale ono to půjde, ne že ne! Stačí do toho vložit srdíčko a jít štěstíčku naproti.

Nač se trápit tím, co teprve přijde, když teď už si můžu pomalu užívat letní prázdniny. Většinu předmětů se mi povedlo uzavřít ještě před oficiálním zakončením semestru. Zbývá zvládnout dvě zkoušky, které mě čekají koncem května. Žádný problém! O prázdninách budu muset hodně číst. Je totiž třeba získat co nejvíce informací k bakalářské práci, kterou bych hned po prázdninách měl začít dávat dohromady, abych do Vánoc měl to nejdůležitější za sebou a pak se mohl věnovat jen stylistickým úpravám a odstraňování nedostatků. Příležitostí k trávení volného času s knížkou v ruce bude nepochybně mnoho, tak snad nebude chybět vůle a odhodlání.

Zhodnotím-li zpětně druhý ročník na Univerzitě Jana Amose Komenského, musím uznat, že byl jednodušší než ten první. Předměty mě bavily a odnesl jsem si z nich mnohem více, než z předchozích dvou semestrů. Konečně jsem si zkusil napsat fejeton a dokonce i sémiofejeton, k čemuž jsme se na gymnáziu nikdy nedostali. Rozvrh hodin mi vyhovoval, tudíž nenastaly komplikace s docházkou. K úplné dokonalosti a takové té pomyslné třešničce na dortu, která by závěr ročníku udělala snesitelnějším, chyběla opravdu jen ta medaile z Mistrovství světa v ledním hokeji. 

Kromě odpočinku, sluníčka a vyzývavě oblečených dívek se momentálně těším na tři události, které mě v dohledné době čekají. Tou první je setkání fotbalových legend v pražském Edenu. Fotbalisté České republiky a Německa zopakují svůj finálový duel z ME 1996 a k vidění budou legendy typu Pavla Nedvěda, Patrika Bergera, Karla Poborského, Jana Suchopárka, Lothara Matthäuse, Michaela Ballacka, Jense Lehmanna a dalších. V červnu se těším na koncert své oblíbené metalové kapely Judas Priest, která vystoupí v O2 aréně. Vstupenku jsem si pořídil téměř rok předem a určitě toho nebudu litovat. No a začátkem července si po otřesně dlouhé době kopnu do míče na jednom fotbalovém turnaji, kam jsem se s kamarády přihlásil. Už dávno nejsem ve formě jako kdysi, ale příležitost zafunět si na hřišti a ztrapnit se před zraky desítek diváků jsem si prostě nechtěl nechat ujít.

Cítím v kostech, že tohle léto bude ve znamení dobré nálady a příjemných chvil.