Zákulisí příprav konference LED Forum

Organizační tým po skončení konference.

Tématem letošního roku byly odpovědi lokálních ekonomických činitelů na ekonomické šoky, jako například politické zvraty, krize nebo třeba restrukturalizaci EU po Brexitu. Jelikož je to téma aktuální a široké, podařilo se nám pozvat celou řadu zajímavých hostů, kteří otázku pojali z různých úhlů. Zatímco někteří hovořili o velmi konkrétních případech toho, jak se s ekonomickými šoky vyrovnávají v rámci radnice městské čtvrti, jiní prezentovali porovnání strategií celých měst, nebo se zaměřili na obecné metodologie vyrovnávání s jednotlivými aspekty šoků, jako například s emigrační vlnou.

Registrace jsme zvládli profesionálně.

Jelikož byla celá konference organizovaná výhradně dobrovolníky z naší třídy, kteří čítali zhruba dvě třetiny celkového počtu studentů oboru, bylo třeba rozdělit veškeré přípravy a práci tak, aby byla zvladatelná i při náročném studiu. Já jsem se přidala do týmu pro komunikaci a PR a byla jsem zodpovědná za grafickou podobu konference. To zahrnovalo vytvoření loga, plakátu, letáků, triček a vizuální podoby všech ostatních prvků, jako například jmenovek, programů, bannerů a úvodních prezentací a následně umístění nebo distribuci těchto materiálů.

Plakát, který jsem vyráběla já.

Ačkoliv jsem na začátku předpokládala, že jakmile vytvořím logo, půjde mi práce skoro sama, protože ho prostě vložím do všech ostatních dokumentů, opak byl pravdou. Podcenila jsem množství času potřebné k vytváření návrhů, tisknutí a k samotné výrobě některých věcí, takže jsem měla těsně před konferencí velmi napilno. Nejvíce času zabraly nepředpokládané detaily výroby, jako například vystřihování 150 samolepek, jmenovek, nažehlovacích log, plakátů a log na umístění do tříd. S touto prací mi naštěstí pomohla má spolubydlící Kristýna, takže to nakonec bylo zvladatelné.

Celovečerní stříhací maraton.

V rámci maximálního využití rozpočtu, který byl z velké části financován z grantu výročního fondu LSE, jsem se rozhodla neobjednat již hotová trička s logem, ale nažehlit je vlastnoručně. Díky této metodě jsem ušetřila nemalé prostředky, avšak časová investice na mé straně byla značná.

Celovečerní nažehlovací maraton.

V sobotu ráno, 18. 2. 2017, kdy se konference konala, jsem všechen materiál nahromaděný v našem bytě odnesla do prostor věže, kde se konference konala a za pomoci spolužáků jsme vše připravili tak, že to dle pozdějších svědectví návštěvníků působilo profesionálně. I přes to, že jsem během dne ještě zařizovala provozní záležitosti, měla jsem čas si některé přednášky poslechnout a nemohu než konstatovat, že byly opravu zajímavé. Musím tedy všem čtenářům, kteří se dostali až sem, na konec mého příspěvku, doporučit, aby se zúčastnili alespoň příští rok – konference je po registraci zdarma přístupná všem a lze ji nalézt pod heslem „LED Forum LSE“.

Tohle všechno se před konferencí nahromadilo v našem bytě – odnést to na campus nebylo jen tak…

Na konec bych ještě chtěla sdílet ústřižky dialogů se spolužáky z konference, které myslím přesně vystihují to, jak jsme všichni i přes své silné osobnostní charakteristiky formováni národní povahou:

09:00
Češka:         „V rozpočtu našeho týmu díky šetření zbylo £140, musíme to nějak utratit.“
Norka:        „Samozřejmě že to vrátíme do fondu, který nám dal grant, my už nic nepotřebujeme a někdo to určitě příští rok dobře využije na jiný projekt.“
Francouzka:     „Měli bychom to uložit a schovat na potom.“
Češka:    „Musíme to utratit, než bude pozdě.“

12:00
Mexičanka:    „Mimochodem, náš tým má značný deficit, utratili jsme za občerstvení o £100 víc, než bylo v rozpočtu.“
Všichni se s povzdychem podívají na silně naddimenzované množství občerstvení…

19:00
Končí raut po konferenci a na stole stále zbývají 2 otevřené a 3 netknuté krabice sendvičů, každá čítající zhruba třicet kusů.
Češka:        „Tak každému dáme na cestu domů do ruky jeden, dva, a bude to vyřešené.“
Švédka:        „To je plýtvání zdroji, jestli si je ti lidé neberou, už jsou nasycení a nepotřebují víc. Šla bych ven obejít čtvrť, vždycky jsou tu kolem nějací bezdomovci, ti to jistě ocení, protože mají hlad.“
Egypťanka:    „No já bych to moc neřešila.“