Začátek konce

Jelikož poslední ročník na Warwicku končil celkem dlouho – odevzdávání esejí, poté učení na zkoušky, konec zkoušek, měsíc volna, stěhování se z kolejí a nyní už zbývá jen promoce, kdy si oblečeme (respektive vypůjčíme za velké peníze) černou róbu a užijeme si pět sekund slávy při předávání diplomu – jsem tak nějak připravena, jít dál.

Momentálně mě cesty zavanuly na jihozápad Anglie do oblasti Devonu, kde dobrovolničím na bio farmě. Mimo chování krav, hus a slepic, tu pěstují zeleninu všeho druhu, mají krásné levandulové pole a obrovskou zahradu plnou růží. Tak trochu hotový ráj, s tím, že veškeré jídlo pochází z bio surovin a paní domácí peče výborné dorty.

V dnešní době tento styl cestování známý jako „wwoofing“ je velmi populární. Dobrovolník pracuje zhruba 5-7 hodin denně (víkendy jsou většinou volné) a dostane jídlo a ubytování zdarma. Dnes jsem například pomáhala krmit zvířata, sekat trávu, trhat plevel a poté mě a další dobrovolnici Annu z Německa paní domácí odvezla na pláž, kde jsme strávily odpoledne. Zítra nás čeká pomáhání v čajovně.

WWoofing mi přijde skvělý v tom, že člověk může zůstat na jednom místě, jak dlouho chce, poznat okolí, nové lidi a přiučit se něčemu novému. Je taky zajímavé na vlastní kůži zažít práci, kterou farmáři musí dělat, abychom si mohli na trhu koupit čerstvou zeleninu. Rozhodně bio výroba není tak růžová, jak nám prezentují plakáty na dotaci farmářů z Evropské Unie.

Na farmě plánuji pobýt 12 dní, poté promoce a hurá domů organizovat mezinárodní projekt pro mladé. A další cesta? Ta je ve hvězdách… avšak v září zpátky do Anglie na magisterské studium!