Z Jesenicka na Cambridge

Vystudovala jste soukromou střední školu Open Gate, nyní míříte na Cambridge ve Velké Británii. Co předcházelo vašemu přestupu na osmileté gymnázium?
Chodila jsem do normální základní školy v místě bydliště. Obec se jmenuje Lipová -lázně a leží v okrese Jeseník v Olomouckém kraji, žije tu přes dva tisíce lidí. V páté třídě jsem se ale rozhodla, že chci jít pryč. Uvědomila jsem si, že klasický model českého vzdělávání mi úplně nevyhovuje, a přestože místní škola byla velice slušná, necítila jsem se v hodinách plně využitá. Nebyl prostor se tu vyjádřit a přišlo mi, že chci něco víc. Nejpalčivěji jsem to cítila v angličtině, kterou jsem se chtěla učit důkladněji, intenzivněji, trochu mi chyběl mezinárodní rozhled. Takže jsem s rodiči začala řešit, co dál.

Podle mě málokteré jedenáctileté dítě řeší mezinárodní rozhled…
V tomto za vše vděčím svým rodičům. Dodnes si pamatuji, že mi v první třídě pustili film Dobrý ročník (z roku 2006, režisér Ridley Scott, v hlavní roli Russell Crowe, pozn. red.), který je o londýnském expertovi v oboru investic. Když jsem o rok později do školního časopisu Kaštánek měla napsat, čím jednou chci být, už ve druhé třídě jsem měla jasno: ředitelkou banky. Což mě v podstatě neopustilo dodnes. A ředitelka banky by asi měla mít mezinárodní rozhled, ne?

Nepochybně ano. Byla Open Gate první volbou?
Zvažovali jsme i jiné školy, ale tam často nebyla možnost internátu, navíc byly hodně drahé. Táta zrovna v té době četl nějaký článek právě o Open Gate. Byla tam možnost bydlení na studentských kolejích, hodně kladli důraz na cizí jazyky a rovněž pro nás bylo důležité, že škola nabízela stipendium pro sociálně znevýhodněné studenty. Jela jsem se podívat na den otevřených dveří. Rodiče na mě udělali trochu podraz, protože mi jaksi „zapomněli“ říct, že v ten samý den se píší i přijímačky nanečisto (úsměv). Ale dopadlo to dobře. Přijali mě a já strávila na škole osm let až do maturity.

Maturitu si rozeberme důkladněji, protože právě díky výsledkům této zkoušky jste se dostala na Cambridge. Jak probíhala příprava?
Na maturitu se samozřejmě připravujete během celého studia. U osmiletého gymnázia je to ale intenzivnější v posledních čtyřech letech, přičemž klíčové jsou poslední dva roky. Teď mluvím o mezinárodní maturitě, kterou umožňuje a již si volí drtivá většina studentů Open Gate. Zkráceně se označuje jako IB maturita, z mezinárodního názvu International Baccalaureate Diploma Programme.

V čem je mezinárodní maturita odlišná?
Její výsledek uznávají univerzity po celém světě včetně těch nejprestižnějších, jako je v mém případě University of Cambridge. Na některých univerzitách dokonce zcela nahrazuje přijímací zkoušky. Odlišná je v celém pojetí. Zatímco česká maturita je nárazovou zkouškou z několika na sobě nezávislých předmětů, ta mezinárodní je mnohem komplexnější a vyžaduje po studentech hlubší znalost probíraných témat.

Lze to nějak jednoduše přiblížit?
Pro poslední dva roky studia, tedy v septimě a oktávě, si studenti vybírají předměty ze šesti různých skupin, z každé skupiny jeden. Pokud zůstaneme u mého snu stát se ředitelkou banky, tak jako příklad uvedu skupinu tři: Jednotlivec a společnost. Tady jde o humanitní studia a sociální vědy – a zde si student vybírá jeden z následujících předmětů: dějepis, ekonomie, globální politika a psychologie. Tři předměty studujete na vyšší úrovni, tři na základní. Z těchto předmětů pak skládáte mezinárodní maturitu IB.

Ve výsledku jde o to napsat jeden test?
Někdy jde o závěrečný test, někdy píšete i seminární práci. V umění jde o výsledné dílo… Celkově lze získat 45 bodů. Po sedmi bodech za každý ze šesti předmětů, tedy dvaačtyřicet bodů. A pak jsou tři bonusové body za kurz Teorie vědy a rozšířenou esej v rozsahu čtyři tisíce slov na téma podle vlastního uvážení z některého ze šesti vybraných předmětů. Ke složení maturity stačí obvykle získat čtyřiadvacet bodů.

Jak významné je bodové skóre pro další studium na vysoké škole?
Složení maturity samozřejmě k přijetí na mezinárodní univerzity nestačí. Ty chtějí bodová skóre mnohem vyšší. Například pro přijetí na Cambridge je to většinou 42 a více bodů. České univerzity to mají odlišné: ty stále většinou preferují vlastní přijímací zkoušky a k IB maturitě často ani nepřihlížejí. Jednou z výjimek je Institut ekonomických studií pod Fakultou sociálních věd UK, kde mi dovolili nekonat zkoušky ve standardním rozsahu, ale menším.

Dočetl jsem se, že na nejvyšší počet bodů dosáhnou jen 0,3 procenta studentů, tedy tři lidi z tisíce. Jak jste dopadla vy?
Já dostala plný počet, což jsem upřímně nečekala – vzhledem k náročnosti zkoušek a nízké pravděpodobnosti takovéhoto výsledku. Otevřelo mi to dveře na univerzity opravdu zvučných jmen. Líbí se jim totiž to, že jde o zkoušky standardizované, celosvětově jednotné a do značné míry nezávislé na učitelích, kdy hodně prací a testů bodují externí hodnotitelé.

Mohla jste tedy nastoupit na jakoukoli britskou univerzitu?
Nastoupit jsem mohla na tu univerzitu, na kterou jsem se již před obdržením bodového hodnocení podmínečně dostala. Celkem se lze přihlásit na pět britských škol. Ty vám dají nabídky. Z nich si následně vyberete dvě, ostatní možnosti propadají. Ve výsledku jsem byla přijata na dvě instituce: University of Cambridge a na London School of Economics, z nichž jsem si nakonec zvolila tu první.

Ekonomie je do značné míry stále hodně mužskou záležitostí. Nebojíte se, že vás v branži muži ušlapou?
Ten genderový nepoměr si uvědomuji, ale nevidím důvod, proč by mi měl stát v cestě za úspěchem, zejména v případě tak vědecky přesného oboru, jakým je ekonomie. Alespoň tedy ve formě vyučované na University of Cambridge. Vždycky mi totiž šla matematika, kterou miluji pro to, jak je exaktní. To je krůček od ekonomie, která již zcela exaktní být nemusí, ale snaží se na základě statistických modelů pochopit a vysvětlit dění kolem nás. Že jdu správným směrem, jsem si potvrdila i při svém koníčku – debatování. Naši školu jsem reprezentovala v debatování na různých soutěžích a častým tématem bylo politické a ekonomické dění. Tato témata mi, věřím, celkem diskutovat jdou.

Jednou jsem vás viděl na soutěži debatní ligy a byla jste velmi šikovná. Váš tým dokonce vyhrál. Jak jste se k tomuto koníčku dostala?
Na škole Open Gate bylo debatování velice podporovaným akademickým klubem. Už v době, kdy jsem nastoupila, měla škola mnoho úspěšných debatních týmů. Mě osobně zpočátku nejvíc lákala možnost zlepšit si rétorické dovednosti. Později jsem zjistila, že debatování nesmírně rozšiřuje můj přehled o mezinárodním dění a učí kritickému myšlení.

Jak vypadá život na Cambridgi?
Akademická část dne je na této univerzitě velice rutinní. Já například mám každý den tři přednášky, pak jdu do knihovny, kde zůstávám až do večera. Výjimkou jsou dny, kdy mám individuální konzultace s profesory, kteří nám zadávají na každé dva týdny sadu úloh či eseje. Studium pohltí většinu dne, ale čas od času chodím na události pořádané studentskými spolky – většinou jde o přednášky úspěšných vědců, politiků, matematiků a tak dále. Dávám přednost workshopům a praktickým hodinám, při kterých je možnost získat nové schopnosti nebo zdokonalit ty stávající. Studentské spolky, ať už akademické, či sportovně zaměřené, jsou zásadní pro budování přátelství a také poznávání ostatních lidí. Dělat nějaký sport na soutěžní úrovni je časově ohromně náročné, takže já jsem zvolila klidnější cestu, kdy nemám fixně dané tréninky, ale ani nereprezentuji univerzitu.

Stále se dodržuje prastarý systém kolejí, jak je známe z některých britských či amerických filmů?
Ano, specifikem života na Cambridge je rozdělení školy na koleje, které na rozdíl od většiny ostatních univerzit nemají vliv pouze na ubytování. Jde o jakýsi polosamostatný podsystém a v případě Trinity College, což je má kolej, i velice uzavřenou komunitu. Přestože se na přednáškách vídáme i s ekonomy z ostatních kolejí, převážnou část dne stále trávíme mimo Ekonomickou fakultu, a to v prostorách Trinity. Díky tomuto ale v rámci koleje vznikají velice přátelské vztahy i napříč ročníky a obory. Překvapilo mě, že studenti zde většinou nerazí individualistickou politiku, ale vždy se snaží studovat, jíst, sportovat a tak dále společně. I profesoři nám často zdůrazňují, že jako skupina, která si vzájemně pomáhá, to dotáhneme daleko dál. Vzhledem k náročnosti studia je vždy příjemné mít kamarády, na něž se můžete kdykoli s čímkoli obrátit. Po týdnu jsem zjistila, že na Cambridgi a konkrétně i na Trinity je nečekaně hodně českých a slovenských studentů. Existuje zde i Československý studentský spolek. V kolejní jídelně se pravidelně potkávám s některými Čechy, se kterými mimo běžných studentských problémů řešíme i otázky stipendií, brexitu a podobně.

Hodí se studium na tak prestižní univerzitě pro každého mladého Čecha?
Přestože jsem velice spokojena s úrovní ekonomického programu nabízeného na University of Cambridge, myslím si, že studium v Anglii není úplně pro každého. Přece jenom jde o naprosto jinou mentalitu a samotné počasí může pro mnohé představovat velký šok. Upřímně jsem si stále úplně nezvykla na každoranní mlhu a hejna havranů po cestě do školy. Určitě bych doporučila před studiem kdekoli v zahraničí vybranou zemi několikrát navštívit.

Kolik stojí studium na Cambridgi?
Školné v Anglii činí 9250 liber na rok (asi 273 500 korun, pozn. red.), což je poměrně vysoká částka, zejména pro člověka z Čech, kde je vysokoškolské vzdělání bezplatné. Britská vláda ale poskytuje studentům půjčky na pokrytí celého školného. Na půjčku má nárok kdokoli, kdo žil poslední tři roky v EU, ale nejsem si jistá, jestli tato možnost bude i po brexitu. Životní náklady se pohybují okolo 10 000 liber ročně (asi 295 tisíc korun, pozn. red.), vyjma cen letenek. Univerzita sice nabízí různá stipendia, ale udělovací procesy jsou velice zdlouhavé a peníze studenti většinou obdrží až s velkým zpožděním. Mé životní náklady jsou naštěstí plně pokryty stipendiem, které jsem získala od Nadace The Kellner Family Foundation.

***
Thea Kratochvílová (20)
Studium na Open Gate ukončila vynikajícími výsledky v mezinárodní maturitě IB a českou maturitou. Studuje ve Velké Británii na University of Cambridge, obor Economics. Získala certifikát CERGE-EI Projects in Applied Economics for Talented Students. Účastnila se národních i mezinárodních debatních soutěží, matematických, zeměpisných a dějepisných olympiád, všech úrovní Mathematical Challenge a The Duke of Edinburgh’s Award.

Open Gate
Osmileté gymnázium v Babicích u Prahy zahájilo provoz v roce 2005. V každé třídě je okolo dvaceti studentů. Část bydlí na studentské koleji, část dojíždí. Ve školním areálu mají k dispozici ubytování, stravování, posilovnu, bazén, vlastní knihovnu či divadlo. Od roku 2010 se Open Gate rozrostla i o základní školu. Gymnazisté, kteří bydlí na studentských kolejích, platí roční školné ve výši 470 tisíc korun. Ti, kteří do školy denně dojíždějí, 256 tisíc korun. Školné na základní škole je 195 tisíc korun ročně. Studentům pocházejícím z dětských domovů, pěstounských či neúplných rodin nebo rodin s nízkými příjmy pomáhá Nadace The Kellner Family Foundation manželů Renáty a Petra Kellnerových. Za stipendia vydá nadace ročně zhruba 40 milionů korun. Polovina maturantů každoročně míří na zahraniční univerzity. Absolventi Open Gate studují nebo studovali například na University of Oxford, Yale University, Columbia University, London School of Economics a dalších prestižních školách.

Každý den mám tři přednášky, pak jdu do knihovny, kde zůstávám až do večera.
Foto popis| SEN? ŘEDITELKA BANKY. O svém budoucím povolání měla Thea Kratochvílová jasno už ve druhé třídě základní školy. Teď studuje ekonomii na University of Cambridge.
Foto: archiv

Autor | Vladimír Barák