Ví se o nás (a o vás)

V současné době pracuji jako stážistka v Českém centru v Paříži, které se v rámci kulturní diplomacie úspěšně podílí na boření těchto a jiných milných představ o České republice. Stáží v Českých centrech je několik, stejně tak jako je vícero lokací, kde můžete působit. Já jsem si vybrala administrativní stáž v pařížském Českém centru. Denní práce se skládá z kancelářské administrativy, přijetí návštěvníků na recepci a pomoc s organizací večerních akcí. Stáž nabízí unikátní možnost práce v dynamickém česko-francouzkém týmu a setkání se s předními nejen českými umělci, kteří v Českém centru vystupují. Tato práce v kulturním odvětví doplňuje diplomatickou práci Velvyslanectví České republiky a pobočky Czech Tourism. Tyto tři instituce nabízejí stáže, v rámci nichž můžete poznat mnohé o tváři České republiky v zahraničí a aktivně se podílet na jejím vytváření.

Česká kultura však není reprezentována jen českými institucemi. Pařížské publikum dle mého názoru je více zaujato českou tvorbou než publikum londýnské. Svědčí o tom v poslední době například výstava děl Alfonse Muchy v Musée du Luxembourg a představení Rusalka v Opéra de Bastille. Pokud diváci již znají kultovní postavy českého umění, naleznou i výstavy současných umělců jako je Anna Huláčová a prezentace jejích děl v Palais de Tokyo. Nové zpracování a nový pohled na dílo nabízí jeho francouzskou adaptaci.

Aktivní prezentace České republiky nemusí být nutně spjata s prací v českých zahraničních institucích. Stáž však zůstává důžitým nástrojem pro šíření povědomí o vás a tím pádem i o vaší domovině. Například stáž v berlínské insituci ERIAC (the European Roma Institute for Art and Culture) nabízí možnost změny vnímání českého postoje majoritní společnosti k této menšině. Ve volném čase se také můžeme věnovat dobrovolnictví, které nabízí například České centrum v Londýně či pařížské Centre LGBT.

Naštěstí je spousta lidí, kteří se zajímají a propagují Českou republiku. Pokud třída třiceti studentů dějepisu na univerzitě Sorbonne velmi tápe při otázce, co byla Mnichovská dohoda, máme před sebou ještě hodně práce. Nezájem o kulturu všech členů Evropské unie přináší současné neporozumnění si a opakování minulých křivd.