Velká rozhodnutí aneb další cesta za dobrodružstvím?

Nyní, o čtyři roky později je přede mnou poslední semestr bakalářského studia na britské univerzitě, a pokud vše dobře dopadne, za pár měsíců odevzdám svou bakalářskou práci a odpromuji s titulem BEng (= Bc.). Opět, stejně jako před čtyřmi roky, se ale ocitám před zásadní otázkou. Co dál? 

Možnosti jsou dvě. Buďto pokračovat ve studiu a nebo nastoupit do práce. Už teď vám mohu říci, že zvažuji obě. Která nakonec zvítězí je ale ještě nejasné. Jelikož zde nechci vypisovat všechny univerzity a firmy, které mám v hledáčku, pokusím se v tomto příspěvku nastínit jaké jsou možnosti, pro absolventy bakalářského studia v Anglii obecně. 

Tak tedy první možnost - nástup do práce. V Anglii je běžné, že čerství absolventi bakalářského studia nastoupí ihned do práce na specializované pozice v rámci tzv: “grad scheme” nebo na normální plný úvazek, aniž by měli potřebu (nebo to od nich zaměstnavatelé snad dokonce vyžadovali) dodělávat si magisterský titul (jako tomu bývá v ČR). Například jeden z mých spolužáků nastoupil hned po promoci do Renault Sports na pozici tzv. “Wind Tunnel Project Engineer”, aniž by si musel dodělávat inženýrský titul. Možnosti a šance na dobré uplatnění a úspěch tu skutečně tedy jsou. 

Další možností je získání titulu PhD. Ano, možná to může znít divně, ale v Anglii to není nic neobvyklého. Titul PhD skutečně můžete získat pouze coby bakalář. Někdy bývá studium na PhD koncipováno ale i tak, že mu předchází tzv. MPhil course, což je v podstatě takový “nultý ročník”, který simuluje magisterské studium a připravuje tak na zmiňované PhD. Tento způsob studia se tak stává jedinečnou možností pro ty, kteří už mají dostatečně jasno o jejich odbornosti, a chtějí se angažovat v hlubším výzkumu v oblasti daného zájmu. 

Další možností je magisterské studium, které se jeví jako nejpřirozenějším vyústěním studia dosavadního. Velmi často slýchám (především od svých českých kamarádů a rodiny) věty typu “Tak když už budeš mít bakaláře, tak to půjdeš i na inženýra, ne? To by byla škoda to nedokončit.” apod. Až jsem, i když mírně, rozladěn ale zároveň i inspirován tímto pohledem na věc, začal zkoumat možnosti magisterského studia v Anglii. Do popředí mého zájmu se dostaly Loughborough University (obor Automotive Engineering), University of Bath (tentýž obor) a Cranfield University (obor Advanced Motorsport Engineering). Kvalitu těchto univerzit a jejich akademickou reputaci nechám na čtenářích, pokud se o ně zajímají, a místo toho stručně shrnu sylabus těchto kurzů.

Automotive Engineering v Loughborough a Automotive Engineering v Bath - stejné názvy, ale mírně odlišné oblasti zájmu. Zatímco výzkum v Loughborough se mimo jiné zaměřuje zejména na hybridní technologie, integraci systému, kalibraci, autonomní vozidla je tedy více zaměřený na „elektrifikovanou“ stranu automobilového inženýrství, program magisterského studia v Bath pokrývá aspekty technologie motorů a pohonných jednotek, přeplňování motorů, dynamiky a aerodynamiky vozidel, a celkově je tedy více zaměřen na motorovou část vozidla. Třetím magisterským programem, který mě VELICE oslovil je Advanced Motorsport Engineering na Cranfield University. Jedná se o specializovanou postgraduální univerzitu (na Cranfieldu se neučí žádné bakalářské kurzy) s vlastním letištěm pro specializované kurzy Aerospace a Aeronautics, což z něj dělá zcela výjimečné místo pro studium. Magisterský program na Cranfieldu se skládá ze strukturální analýzy, elektroniky a sběru dat z řídící jednotky vozu, dynamiky a aerodynamiky vozidel a mnoha dalších. Studium MSc Advanced Motorsport Engineering na Cranfieldu se dá považovat za “first class ticket” do soutěží jako Formule 1 nebo WEC.    

Nuže tedy, karty jsou rozdány, kostky jsou vrženy a mně nezbývá než čekat, co mi následující měsíce a případné odpovědi na podané přihlášky a rozeslané životopisy přinesou.