Studium magisterského programu na Royal Academy of Music obnáší velkou zodpovědnost, co se týče profesionálního rozvoje. Musíte být sebe disciplinovaní, umět dobře organizovat a být schopni upřednostňovat a rozlišovat, co je důležité teď a co můžete odložit na později. Když jsem minulý rok nastoupila do školy, byla jsem překvapená, že si musíme najít sami klavírního korepetitora. Z mé zkušenosti jsou na jiných institucích tohoto druhu obvykle profesionální korepetitoři součástí profesorského sboru a dostupní kdykoli pro studenty. Díky tomuto faktu to bylo pro mě někdy náročné spolupracovat na vysoké úrovni s mými vrstevníky a být tak stále dobrými přáteli. Na druhou stranu mi to ale dalo výbornou šanci jak ještě více prohloubit můj hudební rozvoj a chápání. Zkrátka a dobře, vy sami jste plně zodpovědní za to, co z této spolupráce vzejde a někdy si musíte ustát svůj názor na studované dílo a musíte být schopní si jej také obhájit. Toto vše je ale dobrou přípravou na profesionální život hudebníka.
Od září minulého roku se účastním LRAM, což je Licenciát Royal Academy of Music. Když jednou úspěšně ukončím tento program, získám tak mezinárodně uznávanou kvalifikaci na výuku hudby. Minulý semestr jsme měli velmi inspirující přednášky, které měl extrémně zkušený pedagog, který s námi sdílel jeho výzkum, jak se stát lepším učitelem a jak vyučovat lépe. Hodně jsem si z těchto přednášek odnesla a snažím se to uplatnit i ve své výuce. Za tím stát se opravdu dobrým učitelem vede dlouhá cesta. Tento semestr jsou hodiny zaměřené více specificky na výuku hry na housle.
Ve škole jsem také součástí Open Academy, tzv. “Otevřené Akademie“, která má za cíl přinést hudbu lidem, kteří s hudbou neměli moc předešlý kontakt. Chodíme do škol a různých center. Moc se těším na nadcházející projekt, který bude mimo Londýn, na Farnborough College. Několik z nás bude učit tyto nadané mladé hudebníky a budeme se je snažit podpořit a inspirovat. Někteří z nich budou tento rok dělat přijímací zkoušky na naši školu.
Mám také radost, že se mi v tomto roce dostalo příležitosti účastnit se lekcí Alexander Technique. Nikdy dříve jsem o tomto životním konceptu neslyšela, ale hodně mi to pomohlo při mém denním cvičení na housle nebo při koncertním vystupováním. Doporučuji to vřele všem. Jestli jste o tom nikdy neslyšeli, stojí za to o tom něco málo vygooglit.
Studium a život v Londýně je vždy svým způsobem podnětný, inspirující a vzrušující. Mám pocit, že Londýn má hodně co nabídnout a já se mám stále co učit a zlepšovat – ať už je to něco v mém hraní, profesionálním rozvoji, v komunikaci s druhými (stále nemohu uvěřit jak obrovskou slovní zásobu angličtina má) nebo v praktických věcech jako v plánování, organizování, vaření nebo snad v přijíždění více na čas. Londýn je obrovský a mnohokrát se mi osvědčilo, co mi jednou někdo řekl: “Dopřejte si dostatek času na cestování kolem města. “Když si myslíte, že vyrážíte na cestu velmi brzy, je to vlastně tak akorát.“ Vždycky žasnu nad tím, kolik lidí cestuje každý den metrem do práce. Není tam žádný prostor a někdy ani možnost v pohodě vystoupit. Cestovat kolem osmé hodiny ranní zkrátka není to nejlepší, co můžete udělat. Londýn je rušné město plné života. Život tady mě vždy něčím zaměstnává. Jsem pohlcena tolika možnostmi a příležitostmi, že nevím kde začít. Tím pádem pak nemám skoro vůbec čas na mé jiné aktivity, které nejsou spjaty s hudbou. Jsem si jistá, že ostatní stipendisti studující v Londýně by se mnou souhlasili.
Kromě učení hudby jsem začala dávat lekce českého jazyka jednomu milému a velmi vzdělanému pánovi, který je rodilý Brit. Přednáší na univerzitě King’s College a je tam také výzkumným pracovníkem. Je to pro mě skvělá šance jak utéct na chvíli z vysoce konkurenčního prostředí a vzdělávat se v jiné oblasti. Mluví několika jazyky, takže čeština pro něj není žádnou výzvou. Naše spolupráce je moc příjemná a já osobně se toho učím hodně. Nikdy jsem si neuvědomila, jak složitá a matoucí čeština může být.
Tady v Londýně prostě nikdy nevíte, co vám přijde do cesty. To je právě to, co zde život činí tak intenzivním a zajímavým…
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION