V duchu praxe

Jako první jsem šla na kliniku koní, kde jsme si vyzkoušeli ranní měření koní. Hlavní parametry, kterým jsme se věnovali byly rektální teplota, srdeční frekvence a auskultace/poslechnutí trávení v tlustém střevě. Právě auskultace trávení je u koní podstatná z důvodu častého výskytu koliky (abdominální/břišní bolesti), která se jako příznak projevuje u hromady koňských patologií. Poté jsem měla příležitost se zúčastnit “informačního kolečka”, při kterém nám doktorka z kliniky celou kliniku ukázala a vysvětlila nám vše týkající se podávání různých léků na klinice. Poté jsme léky jednotlivým pacientům aplikovali. V rámci jiného dne jsem měla také příležitost pozorovat, jak probíhá diagnostika kulhání u koní. K diagnóze přesného problému způsobujícího kulhání se používají takzvané bloky. Lokální anestetikum se postupně aplikuje od distální končetiny proximálně (od kopyta nahoru). Ve chvíli, kdy kůň přestane kulhat se dá očekávat, že se problém nachází v znecitlivěné oblasti. Tento případ byl ale komplikovaný z důvodu kulhání na vícero končetin. V takovém případě je z mého pohledu veterinář spíš kouzelníkem, jelikož rozhodnutí, kam injekci aplikovat a správná interpretace výsledků je o to náročnější.

Druhou stáž jsem absolvovala na klinice prasat. Zde jsme pracovali se selaty po odstavu. Prvně jsme selata jednotlivě klinicky vyšetřili (dýchací, srdeční frekvenci a rektální teplotu) a poté vyhodnotili diferenciální diagnózu problémů, které jsme vypozorovali. U prasat této věkové kategorie se nejvíce vyskytují respirační infekce, průjmová onemocnění, meningitidy a problémy s klouby. Vyšší riziko infekce po odstavu je především spojeno s klesající pasivní imunitou (protilátky přijímané od prasnice) a nedostatečně vyvinutým vlastním imunitním systémem. I během času s prasaty nám bylo ukázáno, jak aplikovat jednotlivé injekce, odebírat krev, jak udělat výtěr z nosu a teoreticky jsme se pobavili o imunokastraci, která se u samců běžně provádí.

Třetí stáž proběhla na klinice malých zvířat (kočka a pes). Tato stáž začínala ranní vizitou, kdy jsme si vyslechli jednotlivé příběhy a další potřebná vyšetření u hospitalizovaných pacientů na JIP. Po konci vizity jsme pomohli studentům šestého ročníku s péčí o pacienty a podání léků. Poté se pozornost přesunula k fence, které byla hospitalizovaná se žloutenkou. Udělalo se rychlé sono jater a z důvodu nejasných výsledků jsme se přesunuli na oddělení diagnostických metod, kde se provedl rentgen a další detailnější ultrazvuk.

Čtvrtá stáž se odehrála na klinice plazů, ptáků a drobných savců. Nejprve jsme šli na JIP drobných savců, kde většina pacientů byli králíci. Prvně jsme vyčistili jednotlivé kotce, doplnili jídlo a vodu. Pak nám bylo ukázáno a sami jsme si vyzkoušeli krmení králíků injekční stříkačkou a jednotlivé parenterální aplikace (do podkoží a do svalu). Následně nám byly představeny další části této kliniky jako JIP pro plazy, JIP pro ptáky a kde se nachází ambulance. Poté jsme se přesunuli ke zvířatům vlastněných naší školou a postarali jsme se o želvy a agamy. Našla se i chvilka na pomazlení třech fretek. Jako poslední jsme šli do části, kde se nachází školní ptactvo. Uklidili jsme u andulek, podívali se na slepice a pobavili se o čtyřech papoušcích, kteří jsou nedílnou součástí této kliniky.

Jako poslední mě čekala stáž na klinice přežvýkavců. Tato stáž proběhla velmi rychle, protože naštěstí nebyl přítomen žádný akutní pacient. Prvně jsme změřili všem (telata, krávy, kozy) rektální teplotu. Poté jsme podali všechny léky a šli domů.

Pro každého se tyto zkušenosti lišily podle přítomných pacientů. Já jsem si rozhodně stáže užila. Navíc taková praktická výuka nám umožňuje nahlédnout do povinností a úkonů, které nás čekají po škole. Osobně mi tyto stáže pomohly si uvědomit, kterým směrem bych v budoucnu chtěla jít a s kterými zvířaty by mě práce nejvíce bavila. Moje pocity a pohledy se samozřejmě ještě můžou změnit, ale po zkušenostech ze školy se momentálně přikláním k práci s velkými zvířaty.