Už jsou zase skoro Vánoce

První týden jsme neměly přístup k internetu, takže jsem vyzkoušela svoji schopnost se zabavit i "off-line" a procházela si už tak známé město. Univerzita začala opravovat a přestavovat některé prostory na modernější, bližší nám studentům a zelenější. Coventry bylo vybombardováno během druhé světové války a centrum města je tudíž plné cihel a betonu, ale postrádá parky a zeleň. S novými budovami kolem a přibývajícími mladými lidmi je třeba město oživit a přesně to se děje. Jestli se to povede uskutečnit, než vystuduji, to už je otázka jiná.

Škola začala s novým předmětem, který momentálně už dokončuji. Jmenuje se Experimentální ilustrace a posledních sedm týdnů jsme na něm pracovali. Naším hlavním úkolem bylo vymyslet si vlastní sociální hnutí a vytvořit mu značku – logo, slogan, plakáty atd. Tento předmět nás také nutil dělat věci, které normálně neděláme, takže mi například pomohl objevit, že ráda pracuji s hlínou (vyráběli jsme hliněné busty), nebo že úprava videí také není úplně strašná umělecká disciplína. Začátkem prosince začínáme předmět nový a zatím zní jako nejzajímavější ze všech, které jsme zatím jako univerzitní studenti absolvovali.

Kromě práce na projektech také stále zastávám funkci sekretářky univerzitního lukostřeleckého klubu, střílet chodím třikrát týdně a stále mě to neomrzelo. Také začínám pozorovat zlepšení, které mě velmi těší. Navíc jsem se zapsala na začátečnický kurz švédštiny, který začíná v únoru a na který se neuvěřitelně těším, švédština je mým snem už pár let.

Když už jsme u mé nedočkavosti, tak také samozřejmě musím zmínit rychle se šířící vánoční náladu. Ano, jsme teprve u listopadu, ale vánoční výzdoba už je všude, v obchodech, ve městě, v reklamách… Zkrátka už se moc těším, na rodinu, na vánoční koncerty, na perníčky, na všechno.  

První trimestr uběhl rychle a zatím byl velmi úspěšný, doufám, že to tak vydrží po celý školní rok.