Tři zásady, které mi pomáhají zvládnout poslední rok na univerzitě

V tomto příspěvku bych chtěla sdílet svoje tři zásady, které praktikuju každý den, a jež mi pomáhají nepodlehnout stresu a být nad věcí, což ne vždy je zcela jednoduché. Neříkám, že jsem se stala naprostým flegmatikem, ale myslím si, že existuje několik věcí, co každý může udělat pro lepší pocit pohody.

1) Mindfulness („všímavost“)
Mindfulness (volně přeloženo jako všímavost) znamená pozorování myšlenek v přítomnosti, jejich akceptování tak, jak jsou, bez hodnocení. Běžně se nám v mysli honí mnoho myšlenek, to je normální. Některé mohou vyvolat a zesílit pozitivní pocity, jiné zase ty negativní. Mindfulness pomáhá identifikovat takové myšlenky, které nechceme mít a s pravidelným praktikováním jsme schopni je nahradit těmi pozitivními. Pomáhá také lépe se vyrovnat s neočekávanými situacemi a stresem. Díky všímavému pozorování skutečnosti například chápu, že určitý obsah myšlenek není objektivním popisem skutečnosti, ale je ovlivněný mou předchozí zkušeností; že myšlenky a pocity jsou procesy, které mají své příčiny, svůj počátek, průběh a konec. Vědecké výzkumy studující vliv mindfulness potvrzují pozitivní účinky na zvládání stresu, zlepšení spánku a pozornosti, zvládání emoční zátěže a mnoho dalšího.

Mindfulness nebo meditaci praktikuju obvykle dvakrát denně, ráno a večer před spaním, 10-15 minut. Jak s ní začít? Najděte si chvilku klidu, sedněte si do pohodlné pozice (na židli s rovnými zády nebo do tureckého sedu na zemi), zavřete oči a zaměřte se na svůj dech; pozorujte výdech a nádech. Myšlenky budou přicházet a odcházet, to je normální. Mnoho lidí si myslí, že kvůli tomu dělá meditaci špatně, avšak nic jako „špatně“ nebo „správně“ v meditaci není. Vždy, když mysl začne bloudit, přineste svoji pozornost zpátky k dechu.

2) Rutina
Univerzitní život je plný mnoha neočekávaných událostí a aktivit jako chození na přednášky a diskuze pořádané studentskými spolky, dobrovolničením, brigádami, scházení se s přáteli, neočekávanými esejemi, atd. Asi si dokážete představit, co mám na mysli. Dodržet své plány může být za takových okolností velmi obtížné. Proto se snažím znovu vytvořit pravidelný režim, který mě po opuštění gymnázia a příchodu na univerzitu lehce opustil. Nejjednodušší je podle mě mít pravidelný režim co se týče ranního vstávání a chození spát. Také praktikuju tzv. ranní „rituál“, což mi pomáhá těšit se na vstávání (ano, zní to asi divně, ale je to tak) a začít den s pozitivní energií. Nejdříve vypiju horkou vodu s citrónem (říká se, že je to velmi zdravé, nevím však na kolik je to doopravdy pravda), poté 10-15 minut medituju, zacvičím si jógu, a připravím velkou snídani (obvykle ovesnou kaši s ovocem). Může se stát, že to zabere hodně času a ne každý na to má čas. Myslím si však, že se kvůli tomu vyplatí vstát o půl hodiny či hodinu dříve a začít nový den s klidem a s radostí. Každý si může najít to své, ať je to jít si zaběhat, procházka v přírodě či dlouhá horká sprcha.

3) Motivace
Někdy děláme věci a nevíme přesně proč. Obvyklé výmluvy jsou něco jako „protože prostě musíme“ nebo „ne vždy můžeme dělat zábavné věci“. Nicméně, já věřím tomu, že můžeme najít hlubší motivaci a smysl v čemkoliv, co děláme nebo „musíme“ dělat. Tudíž pokud musím přečíst celkem nudný článek na seminář (což se naštěstí nestává moc často), vždy se zeptám sama sebe, co se mohu z tohoto odnést zajímavého, a připomenu si, proč jsem se rozhodla studovat tento předmět. Mnoho odborníků na osobní rozvoj (například Petr Ludwig, autor knihy Konce prokrastinace) říká, že pokud najdeme svoji vnitřní motivaci a dostaneme se do stádia „flow“, můžeme daný úkol vykonat mnohem lépe a efektivněji.

Toto je jen několik mých tipů na to, jak předcházet stresu a pocitu zahlcení, s kterými se na univerzitě můžeme často setkat. Pokud praktikujeme mindfulness, pozitivní myšlení, atd. neznamená to, že se automaticky budeme 100% času cítit skvěle (je to vlastně to, co chceme?), ale spíše budeme schopni reagovat na obtížné situace s větším klidem a pohodou.