Třetina studia za mnou

Tento semestr byl v tomto ohledu o to horší, protože většinu dní jsme měli mít výuku od rána až do večerních hodin. I přes to jsem ale musela lenost zdolat a ve třetím týdnu semestru se připravit na první test z mikrobiologie. V týdnu testu jsem musela jít na hodinu s jinou skupinou. To se nakonec velice vyplatilo, protože po úspěšném napsání nám bylo oznámeno, že se do školy na nějakou dobu nepodíváme.

Upřímně jsem ráda za tento semestr. Strávit skoro čtyři měsíce doma se svými rodiči se mi nepoštěstilo od mých 14 let. Prvních pár týdnů bylo volnějších. Mnozí vyučující museli nejdříve vymyslet, jak bude výuka jejich předmětu probíhat. Každopádně jsem ale moc ráda, že jsem od prvního okamžiku škole věnovala svůj čas stejně tak, jako kdybych na dané předměty chodila do školy. Po těch několika zmíněných týdnech se můj život proměnil v jeden velký stereotyp. Každé ráno brzké vstávání, učení se většinu dne a poté večerní cvičení. Začátkem května se můj režim ještě zintenzívněl z důvodu přípravy na zkoušku z mikrobiologie.

Celkem jsem tento semestr z celkových deseti předmětů měla z šesti zkoušku. Až na jednu zkoušku byly všechny dálkovou formou v podobě online testu. Z ochrany zvířat a mikrobiologie jsem dostala za B a ze základů veterinární péče, výživy zvířat, zootechniky a klinické anatomie za A. Předměty, z kterých jsem úspěšně splnila zápočet a budou mě čekat ještě další semestr jsou imunologie, farmakologie, patofyziologie a patomorfologie.

Mrzí mě, že jsem z důvodu coronavirové situace nemohla docházet na praxe a věnovat se dalším koníčkům spojených s Brnem. Avšak jsem velmi vděčná za čas mírného odpočinku, čas strávený s rodinou a čas na cvičení, který za normálních okolností nemám. Teď mě čekají už pouze prázdniny a třetí ročník studia veterinární medicíny. Pořád toho mám hodně před sebou, ale stojí za zmínku, že jsem už za třetinou svého studia. Doufám, že následující čtyři roky budou tak úspěšné jako první dva.