Stávky na UCL

Nejprve bych chtěla stručně shrnout současnou situaci. Universities UK, organizace zaměstnávající universitního personálu, míní změnit systém penzijního připojištění ze systému definovaných dávek na systém definovaných příspěvků, kde by důchody podléhaly změnám na akciovém trhu. Konec zaručeného důchodového systému znamená ztrátu ve výši 10 000 liber ročně při odchodu do důchodu. The University and College Union, organizace podporující akademický personál, nedosáhla dohody o ochraně důchodů. V důsledku toho 61 univerzit ohlásilo čtrnáctidenní stávku. Tato situace není pro nikoho příznivá. Učitel účastnící se stávky přijde o 100% své mzdy za všechny dny, kdy se účastní plné stávky. Třebaže Unie nabídla uhradit ztrátu platu až do výše 50 liber za jeden den, po 3 dnech stávky se jí mnoho učitelů neúčastní z finančních důvodů. I když je stávka legální, přesto zůstává porušením smlouvy, což znepokojuje učitele zaměstnané na částečný úvazek a mezinárodní učitelé se obávají o svá víza. Z mých osmi učitelů se pouze tři z nich neúčastní z výše uvedených důvodů. Nicméně stávku podporují. Jsou studenti neochotní rukojmí akademických pracovníků a jejich zaměstnavatelů? Podle průzkumu 1500 studentů pro časopis Times Higher Education ( 51,8% studentů) podpoří své profesory. Postoj učitelů určuje názor na stávku: mnozí z nich nám předávají letáky s vysvětlením stávky a ostatní pořádají náhradní přednášky s cílem minimalizovat dopad na studenty. Naneštěstí je toto vnímáno jako podkopávání stávky a učitelé jsou vyzýváni, aby přednášky nenahrazovali a nesuplovali za nepřítomné kolegy. Studenti se ocitli v rohu, protože otázky na zkoušky již byly shváleny, nicméně některá témata nebudou probrána. Navíc učitelé nereagují na e-maily během stávky, což nám nepomáhá v našem osobním studiu. Očekává se, že bude postižen více než jeden milion studentů, kteří mohou požadovat finanční náhradu za přednášky, které byly zrušeny. To dokazuje chápání vzdělávání jako podnikání, protože jsme považováni za zákazníky, kterým je odmítnuta služba, za kterou zaplatili, spíše než za studenty. Zažíváme smutné dny pro vzdělávání. Atmosféra mé přednášky, která nebyla zrušena, ukazuje napjatou atmosféru. Poté, co jsem překročila hranici vytvořenou z řady demonstrujících, stydím se, že nepodporuji své učitele. Jinými slovy, je ve mě vyvolán stud za to, že vcházím do školy, abych studovala. Na druhé straně je můj učitel smutný, protože sympatizuje s demonstrujícími, ale nemůže se k nim připojit z finačních důvodů. Řekl nám: „Nabízím službu a vy ji přijímáte.” Kde je čistá radost z učení a studia? Znamená to konečné potvrzení přeměny vysokých škol v business? Konečně, jaké jsou budoucí důsledky? Je zřejmé, že pokud profesoři neuspějí, vytvoří se propast mezi stávkujícími a pasivními profesory. Pokud budou stávkující učitelé úspěšní, důchodový systém zůstane neměnný pro všechny učitele a to i pro ty, kteří obdrželi plný měsíční plat. Jen budoucnost zodpoví tyto otázky. Pokud si přejete sledovat aktuální dění, toto je skvělý alternativní magazín Students’ Union UCL: https://cheesegratermagazine.org.