Rok uteče jako voda. Není času nazbyt

Náladu mi nepokazila ani výluka na trati mezi Prahou a Olomoucí, kvůli které jsme nabrali nemalé zpoždění. Spokojeně jsem seděl na svém místě, vychutnával čerstvý jablečný mošt, voňavé latté a křupavý šunkovo-sýrový croissant a zasněně pozoroval krajinu míhající se za okny našeho vlaku.

Najednou jsem pocítil úlevu, jako by mi spadl kámen ze srdce. Bakalářská práce uznána hned napoprvé, obhajoba proběhla bez menších problémů. Jsem bakalář! Přemýšlím, co dál. Studovat magisterský stupeň? Najít si práci a studovat dálkově? Než se stačím rozhodnout, zvoní mi telefon a tajemný hlas mi nabízí pozici reportéra sportovního deníku. Náplní mé práce má být navštěvování různých fotbalových zápasů včetně nejprestižnějších evropských pohárů a světových šampionátů, fotografování, dělání rozhovorů s hráči a trenéry… To jsem si vždycky přál! Neváhám a nabídku přijímám. Už příští týden mám letět na finále Ligy mistrů do Berlína. Letenky, ubytování, stravování, vstupenky na zápas – všechno hradí redakce. No panečku, to je něco!

Najednou okolo sebe slyším hlasy, to stevardka opět nabízí cestujícím občerstvení. Jsem ve vlaku. Musel jsem usnout. Závěrečné zkoušky, práce, finále Ligy mistrů – to všechno byl jen sen. Zmocňuje se mě úzkost. Pořádně mě probere až další kafe. Realita je zcela jiná. Bakalářku jsem ještě ani nezačal psát, natož abych ji měl už obhájenou. Každopádně mě těší fakt, že už jsem si našel téma práce i vedoucí, kterou se stala jedna z mých nejoblíbenějších profesorek na UJAKu. V tomto semestru máme Bakalářský seminář, na němž se postupně dozvídáme, jak na to. Nebude to nic jednoduchého, ale ani nic tak extra složitého, abych to nezvládl.

Téma mé bakalářské práce je Mediální obraz sportu. Přesný název textu jsem ještě nevymyslel, ale pár nápadů, na co přesně se zaměřit, mám. Řekl jsem si, že když mě tak baví fotbal, proč toho nevyužít. Psát o svém oblíbeném sportu bude jistě zábava a zahrnout do toho média může být velice záživné; určitě narazím na mnoho zajímavostí.

Do odevzdání závěrečné práce zbývá rok. Dvanáct měsíců by za normálních okolností byla spousta času, v tomto případě však uteče jako voda a než se naději, budu stát před komisí a obhajovat svůj mnohastránkový výtvor. Není času nazbyt. Tak hurá do toho!