Radosti dávání zpět

Byl jsem dlouhodobý účastník English Campu, který vede Ing. Pavel Trefný. Minulý rok jsem tam již jel jako vedoucí, ale tento rok jsem měl více zodpovědnosti. Na kempu jsem vytvořil přátelství a vztahy s dalšími účastníky, s pracovníky v chatě a i se všemi vedoucími. Jedna z radostí, kterou jsem našel v dávání zpět je zkoušet to udělat lépe, než jsem to dostal. A potom to doopravdy udělat. Tím neříkám, že přede mnou to bylo špatné, ale zvyšovat laťku je naplňující. Vytváření lepší zkušenosti pro účastníky. Měl jsem na starosti hry, interakce se studenty a navíc ještě překlad programů. Zjistil jsem, že vždy mít po ruce kupu her je neuvěřitelně užitečná vlastnost, protože kdykoliv a kdekoliv je potřeba vést aktivitu, mít patřičnou hru, icebreaker nebo energizer, pomůže to vypadat profesionálně, a také to pomáhá vybudovat komunitu.

Možnost toto využít jsem dostal ihned po kempu, jelikož jsem byl jeden z vedoucích Mezinárodní orientace pro studenty v Bennington College. Mít vždy po ruce hru bylo užitečné, protože když byl nevyužitý čas, tak jsem mohl vést icebreaker, což pomohlo vybudovat pevnější komunitu mezi příchozími prváky. Ne vždy v životě je možné vidět okamžitou odměnu, ale sledovat moje studenty jak spolu pořád sedávají na obědě v jídelně, mi dává určitý pocit pýchy. Jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl jít do přihlášky pro vedoucího orientace a dát tomu to nejlepší byla moje zkušenost, kdy moje vedoucí se mnou byla v kontaktu po celý můj prvák. A to bylo velmi vítané a příjemné. Chtěl jsem novým prvákům dát podobný pocit, aby jejich přechod z různých zemí byl co možná nejhladší. Také jsem si tím prošel a vím, jak je pomocná ruka užitečná.

Věřím, že myšlenka dávání zpět mě bude provázet již celý život a jsem rád, že jsem nad tím mohl reflektovat. Už na gymplu v ČR jsme s třídou dělali různé prospěšné činnosti, abychom to vrátili našemu gymplu. Organizovali různé události, vypomáhali na školních turnajích atd. Myslím si, že do každé komunity, do které přijdeme, nejlepší možná věc co můžeme udělat je, že když ji opustíme, bude lepší, než když jsme do ní vstoupili. Tuto myšlenku jsem jednou četl v knížce a zalíbila se mi. Chci tak žít.