První měsíc univerzitního studenta

Nejdříve ze všeho bych měla zmínit, že studovat medicínu byl jedním z mých velkých snů, takže je možné, že některé z informací, které budou následovat, jsou malinko citově zabarvené.

Jelikož navštěvuji obor určený zahraničním studentům – veškerá výuka probíhá v anglickém jazyce. Této volby opravdu nelituji, právě naopak. Studium medicíny je obecně považováno za velice náročné a proto se výuce jazyků  (výjimkou je latina a řečtina) nevěnuje pozornost. Mně se díky výuce v angličtině podařilo skloubit obojí. Jsem také první českou studentkou v historii fakulty, která studuje obor Všeobecné lékařství v anglickém jazyce. Prvních pár dní si učitelé mysleli, že jsem se spletla a ve skutečnosti patřím do českého oboru. Netrvalo ale dlouho a já slyšela spíše věty typu: Tak to jste vy, ta česká studentka mezi anglicky mluvícími, o vás už jsem slyšel. Takže jsem se na škole stala takovým malinko výjimečným úkazem.

Nyní ale krátce k učivu - začínám pomalu chápat, proč se tvrdí, že je studium medicíny tak náročné. Je pravda, že aby člověk pochopil navazující přednášky musí se naučit všechny detaily z přednášky předchozí. Za zimní semestr mě čekají 3 velké testy na kterých záleží, zda budu moci postoupit do letního semestru a jaká bude má finální známka na konci školního roku. První test je konečně za mnou! Studium na tento test jsem pojala jako pokračování studia na IB - pochopit všechno, naučit se všechno. IB mi totiž nejen dalo opravdu cenné základy, bez kterých bych teď nejspíš v probírané látce tápala, ale také mě naučilo vytrvalosti při studiu. Takže jsem první test zvládla bez sebemenších problémů a můj výsledek byl tím nejlepším z celé třídy.

Většina mých spolužáků je z Norska. Když jsem po prvním týdnu slyšela během přestávky mezi přednáškami více norštiny než angličtiny došlo mi, že bych se asi měla začít učit norsky. Naštěstí mě to celkem baví a nadšení mých spolužáků, když jim řeknu nově naučenou frázi mě motivuje v dalším studiu. Společně s běháním, procházením po krásném centru Prahy a vařením je to náplní mého (vzácného) volného času.

Univerzita samozřejmě nabízí mnoho možností sportovního vyžití formou volitelných předmětů. Nebylo nám ale doporučeno se v prvním ročníku hlásit na tyto předměty, jelikož je tam povinná docházka a vzhledem k náročnému studiu bychom to nemuseli stíhat. Proto jsem si vybrala pouze jediný volitelný předmět a to Basic Chemistry.

Na závěr bych jen chtěla zmínit, že studium na lékařské fakultě je sice náročné, ale zatím mě činí šťastnou – možná to zní jako klišé, ale já vím, že tohle je přesně to, co jsem vždycky chtěla dělat.