Prázdniny? Žádné plány, hlavní je pohoda a odpočinek

V den předávání vysvědčení pozoruji děti, jak cestou do školy svírají v náručí bonboniéry či kytice, které se svými vyučujícími co nevidět vymění za papír se známkami. Někdo se raduje a myšlenkami je už v zahraničí u moře nebo u babičky na dvorku. Jiní ustaraně přemýšlí, jak doma vysvětlí tu trojku z matiky nebo čtyřku z dějepisu.

Já tyhle problémy řešit nemusím. Už pár dní mám všechny zkoušky úspěšně za sebou a užívám si prázdnin. Při pohledu na svátečně oděné a naladěné dívky a chlapce povykující před jednou základní školou nostalgicky vzpomínám na svá žákovská léta. Uvědomil jsem si, že na základce i na gymplu jsme si byli všichni velmi blízcí. Nejen mezi námi studenty, ale i s učiteli. Trochu se mi po těch časech zastesklo, protože na univerzitě znám většinu svých spolužáků jen tak od vidění z přednášek. O profesorech nemluvě. S těmi se bavím pouze v případě, kdy odpovídám na otázky typu „Kdy byl vynalezen knihtisk?“ či „Co víte o amerických médiích?“. Ze střední školy jsem byl zvyklý bavit se s učiteli i mimo vyučování a probírat všechno možné – od učení přes sport až po soukromý život. Nebo scházet se s vyučujícími odpoledne na hřišti a hrát s nimi fotbal. Takovéto vztahy mi během vysokoškolského studia chybí. Ale asi je to tak správně – člověk se více spoléhá sám na sebe.

Základka, gympl nebo vysoká, radost z nadcházejících týdnů a měsíců volna je stále stejná. Kdo by se netěšil na slunné dny plné odpočinku a radovánek, které k létu patří… Kromě brigády nemám na červenec ani srpen žádné plány. Rozhodl jsem se, že až mě omrzí relaxování, začnu pracovat na bakalářské práci. Tedy alespoň přemýšlet nad tématem a způsobu zpracování. Otázkou je, zda mě prázdninové „nicnedělání“ omrzí. Upřímně doufám, že ano a přinutím se tak alespoň pár dní myslet na studium. Nemuset nic dělat, na to si člověk zvykne rychle, ovšem o to obtížnější je pak začátek školního roku.  

Teď je tu však Mistrovství světa ve fotbale, takže všechno ostatní jde stranou. Prosedět dny u televize nejsou ideální prázdniny, ale souboj nejlepších týmů světa si prostě nemůžu nechat ujít. I tak se snažím každou volnou chvíli trávit v přírodě…respektive v ulicích Prahy. Domů se vydám až za pár dní. V hlavním městě je mnohem více možností, jak naložit s volným časem, než u nás na Hané, a toho chci využít.

Přeji hezké léto, dobrodružné prázdniny, příjemnou dovolenou!