Pošta, internet a lidstvo?

Na povrchu najdeme sociální sítě, nepřeberné množství informací a zpráv, a pokud se podíváme pod povrch, můžeme, jako v reálném životě, narazit na temnou stránku internetu. Ten se tak stal útočištěm jako toho dobrého, tak i toho špatného v našem nejbližším okolí. Několik skupinek lidí se ovšem vydalo na cestu sbližování náhodných lidí po celém světě – a však o tom by internet měl být. Začalo to online fóry, a skončilo portály s videi a ohromnými sociálními sítěmi.

Internet je ale často v reálném světě pro obyčejného člověka relativně neviditelný: ano, každý si dokáže najít aktuální jízdní řády, přečíst si zprávy, či napsat e-mail; ovšem přímý fyzický dopad ona interakce na člověka ihned nemá. A tu se zrodila komunita okolo Redditu (velkého internetového portálu, který se zaměřuje doslova na vše), kterou napadlo přenést interakci mezi internetovými uživateli do reálného světa, a k tomu přimíchat notnou dávku puncu dobrodružství – objevil se portál RedditGifts. A o co se jedná? Jde o výměny dárků, tretek i cenností, sladkostí, oblečení … prostě všeho, co se komukoliv z komunity líbilo. Lidé se přihlásí do „výměny“, vyplní formulář, a při uzavření výměny dostanou informace někoho jiného – může to být malý klučík ze severu Francie, anebo třeba i Bill Gates. Tomu pak uživatel anonymně zašle balíček, přičemž na oplátku jeden dostane od někoho jiného. O úspěchu projektu svědčí i to, kolik různorodých výměn má člověk na výběr – na začátku šlo pouze o pobavení se o vánočních svátcích, kdy se lidé přihlašovali na tehdy jedinou výměnu – Secret Santu. Od jednoduché idey se zrodila celá komunita lidí, která se zájmem a s notnou dávkou štědrosti obdarovává své členy – přičemž nikdo nemusí vědět, od koho dárek skutečně přišel.

Postcrossing staví na podobném nápadu, ovšem staví se do role kontinuálního obdarovávání v malých kvantitách – jedná se o výměny pohlednic. Celý proces je nesmírně jednoduchý, stačí vyplnit svoji adresu, zažádat skrz webové stránky o náhodnou adresu a voilá! Může se posílat. Každá pohlednice musí být opatřena speciálním kódem, který ji v rámci systému identifikuje – přijímatel ji následně zaregistruje, a adresa odesílatele se přidá do náhodné loterie pro další, kdo by chtěli někomu poslat pohled. A je vskutku kam a co posílat, uživatelé jsou roztroušeni snad v každé zemi světa (dokonce prý někdo i v Severní Koreji). Vše co je potřeba? Internet, pohlednice, známka, a něco ke psaní. A často se člověk dozví zajímavé poznatky o rodišti zasílatele, náhodný vtip, anebo počasí v době odesílání.

A proč se o těchto dvou projektech zmiňuji? Jde totiž o krásnou ukázku toho, čeho bychom mohli někdy dosáhnout. Namísto zneužívání internetu se většina uživatelů obou projektů rozhodla věřit náhodnému člověku, který může být na druhé straně planety, že pokud oni někomu balíček pošlou, tak také jeden od někoho dostanou. A víra v náhodné lidi je dnes k nezaplacení – i v globálním měřítku nepatrné projekty jako Postcrossing či Redditgifts mohou ukázat, že se dá věřit i naprostému cizinci. A ať si kdo říká o naivitě uživatelů, co chce, prostému faktu se nevyhne – jsme jen chytré opic řítící se na skále skrze prázdnotu vesmíru; a sem tam si trochu věřit neuškodí.