O praxi

Přijetí na stáž je v podstatě přijetí na pracovní pozici v daném oboru, a proto je skvělou příležitostí pro nabytí zkušeností a rozšíření znalostí. Člověk (resp. student univerzity) tak má možnost jednak získat představu o tom, jaké to je pracovat jako zaměstnanec na plný úvazek a jednak má úžasnou příležitost setkat se s novými lidmi se stejnou oblastí zájmu. Nutno podotknout, že přechod z univerzitního života do pracovního byl pro mne mnohem jednodušší než nyní přechod zpět z pracovního života do univerzitního. I když je možné, že si člověk (coby student) během týdne může odpočinout a vstát třeba ve středu ráno po sedmé, nebo i déle, rutina, kterou jsem si při stáži zaběhl mi vyhovovala více. Brzké ranní vstávání a večerní zalehnutí do postele podmíněné pevnou pracovní dobou,  mi překvapivě vyhovovalo mnohem více než současné dlouhé noci strávené nad bakalářkou a dalšími úkoly.

Rád bych zmínil dvě věci, které jsem si z praxe odnesl, a které mi bezesporu velmi pomohou v absolvování posledního ročníku na univerzitě. Za prvé je to zlepšená organizace času a schopnost zvládat více priorit současně. I když jsem měl již zkušenost se zvládáním více úkolů najednou z předchozího studia, není to úplně stejné jako řízení nebo spolupráce na více projektech ve firmě, což vyžaduje vyšší úroveň „time managementu“. Proto pokud tyto řádky čte někdo, kdo uvažuje o absolvování roční praxe, určitě tak zvažte jak přínos zkušeností z oboru, tak rozvíjení tak zvaných „transfarable“ dovedností, které zaměstnavatelé zajisté oceňují a jejich demonstrace je většinou i součástí přijímacího řízení.

Jak jsem již zmínil, letos absolvuji poslední ročník bakalářského studia na University of Derby. Proto je na místě zmínit se o mém bakalářském projektu (resp. bakalářské práci), už jen z toho důvodu, že toto téma je nejčastějším předmětem diskusí mezi studenty posledních ročníků. Zadání mé bakalářské práce znělo relativně prostě - vyberte si něco, co můžete důkladně prostudovat (něco, o čem je napsáno velké množství literatury), analyzujte a vyplňte mezery. Mé zkoumání oblasti motorsportu a snaha pokusit se najít dosud neprobádané oblasti vypadaly ze začátku jako nereálný úkol. Už jen z toho důvodu, že Velká Británie se dá považovat za kolébku motorsportu a všechny jeho aspekty již byly dopodrobna prostudovány. Naštěstí však existuje téma, které si získalo velkou pozornost a je přenosným rozvojovým problémem jak pro motoristický, tak pro automobilový průmysl. Tímto tématem jsou hybridní elektrická vozidla. Dovolte mi uvést pár vět z historie. 

Původ elektrických hybridních vozidel sahá do roku 1900, kdy Ferdinand Porsche představil své Lohner Porsche. První hybridní elektrické vozidlo, které mohlo být poháněné jak z baterie, tak ze spalovacího motoru Daimler o výkonu 2,5 hp. Podle časopisu Motorsport Magazine bylo prví nasazení hybridního elektrického vozidla do motorového sportu v roce 1998 v Le Mans, tímto vozem byl Panoz Q9. Stejný zdroj dále dodává, že Formule 1 zavedla nástup hybridní technologie v roce 2009 systém schopným znovu využít jinak ztrátovou kinetickou energii známý jako KERS. Rokem, který je považován průlomovým pro hybridní technologie v motoristickém sportu, se však stává rok 2012. V tomto roce byly hybridní pohonné jednotky nasazeny v závodech na dlouhé vzdálenosti série Le Mans v automobilech Audi a Toyota LMP1. Současný vývoj hybridních pohonných jednotek je podporován hlavně z hlediska jejich potenciálu ke zvýšení účinnosti, snížení spotřeby paliva a snížení produkce výfukových emisí. Hybridní pohonné jednotky představují kompromis mezi nevýhodami plně elektrických vozů, jako je například kratší dojezdová vzdálenost nebo relativně delší doba nabíjení v porovnání se spalovacími vozy, na druhou stranu však poskytují výše již zmíněné benefity redukce emisí a zlepšení jak účinnosti vozu tak spotřeby paliva.  

Na základě letní praxe, kterou jsem absolvoval v České republice, ve ŠKODA Motorsport,  jsem se svou vedoucí stáže Andreou Hlaváček dohodl, že budu svou bakalářskou práci směřovat na vývoj hybridní pohonné jednotky pro vozidla soutěžící v závodech World Rallye Championship 2. Regulace pro mateřskou sérii WRC 2 závodů, kterou je WRC, mistrovství světa v rallye, pro rok 2022 totiž slibují zavedení hybridních technologií. Má práce bude tudíž sloužit jako odrazový můstek pro vývojáře ve společnosti ŠKODA, v případě, že se FIA ​​rozhodne hybridní technologie v budoucnosti zavést také ve WRC 2.