Nová kapitola mého života se otevírá

Nejinak tomu bylo i tady. Induction week, tzv. úvodní týden byl skvělý – dostalo se nám vřelého přijetí a dozvěděli jsme se vše potřebné ohledně běhu školy a jejích aktivit, toho, co se nám tu nabízí a také jsme měli možnost poznat sebe navzájem díky nesčetným společenským akcím. Jelikož nás ze smyčcového oddělení hned v prvním týdnu čekal audition  - zkouška z orchestrálních partů, která byla dosti náročná, měla jsem časově co dělat, abych vše dotáhla tak, jak bych si představovala, a proto jsem se zúčastnila jen párty na řece Temži. Nicméně tento fakt naštěstí neovlivnil nic na tom, že jsem se brzy začlenila do nového mezinárodního kolektivu a cítím se teď ve škole jako ryba ve vodě.

Náročnější bylo zvyknout si na nový, nevšední denní režim s anglickou rodinou, se kterou teď bydlím. Je k neuvěření, že to mám tak blízko do školy a dokonce někdy dostanu i večeři, ale na oplátku za to jim musím každé ráno připravit čerstvý džus a čaj a již v 6.30 (kromě víkendů) být připravena a plna energie učit na housle jejich děti, Hectora a Fredericka, ještě předtím než odcestují taxi do školy. Také tu mám několik dalších úkolů, které před odchodem do školy musím splnit. Ale i tak se mě stále drží pocit velké radosti a vděčnosti, že tu v Londýně, v jednom z největších kulturních center světa, po roce mohu opět žít a studovat, tentokráte v roli řádného studenta, nikoli v rámci programu Erasmus, který ale mimochodem každému vřele doporučuji!

Kulturní život tu pulzuje, umění na mě dýchá ze všech stran a čas letí jako o závod. Není snad jediného večera, kdy by se tu nekonal koncert, na kterém bych nechtěla být. Nejradši bych viděla všechny, strávila klidně celý den v muzeu či galerii…ale realita je jiná. Studium na Royal Academy of Music je samo o sobě velmi inspirativní a naplňuje veškeré mé očekávání a představy.

Každý týden se tu koná masterclass s výbornými profesory napříč všemi odděleními, zajímavé přednášky, workshopy či jiné hudební aktivity. Velkým zážitkem a obohacením pro mě bylo, když na naši školu přijel jeden z nejlepších světových houslistů – Maxim Vengerov. Přijíždí sem každý trimestr a pozorovat jeho styl výuky je naprosto ohromné. Každý týden naše škola pořádá velmi oblíbené a hojně navštěvované tzv. Lunchtime Concerts and Early Evening Concerts. V listopadu se zrovna budu účastnit dvou orchestrálních projektů symfonického orchestru, na což se moc těším, protože jsou zde ke spolupráci zváni ti nejlepší z nejlepších dirigentů. Také mě čeká soutěž organizovaná naší školou, na kterou se připravuji s mým novým klavíristou, masterclass, intenzivní zkoušení s klavírním triem a samozřejmě přednášky a ranní výuka hry na housle. Ráda bych si také našla nějakou brigádu, neboť je tady vše, jak je známo, velmi drahé. Uvidíme, jak se bude vše vyvíjet dále, už teď se ale moc těším na nové, nevšední zítřky…