Na rok vyměním studium za práci

Ani jsem se nenadál a druhý rok univerzitního studia je za mnou. Po vysilujícím čekání na výsledky mohu říct, že vcelku úspěšně. Nedosáhl jsem sice na výsledek z prvního ročníku, ale vzhledem k mnohem větší obtížnosti zkoušek, esejí i seminárních prací v průběhu roku si myslím, že jsem obstál velmi dobře. Jen těsně jsem nedosáhl na známku First, do třetího ročníku si však odnáším velmi dobrý průměr a stále mám šanci o tuto známku bojovat v posledním roce.Do Newcastlu se teď ale rok nevrátím. Místo toho už za pár dní nastupuji v Londýně do zaměstnání, a tak jsem si musel projít velmi nepříjemnou zkušeností s hledáním bytu v tomto městě. Sám bych nevěřil, jak těžké může být shánění bytu v tak obrovském městě jako je Londýn. Viděl jsem bezmála 40 bytů a nebýt velkého štěstí, díky kterému jsem poslední byt viděl dříve, než dva další zájemci, kteří už čekali přede dveřmi, tak bych musel bydlet, s prominutím, v díře. Proto jsem ihned po zhlédnutí bytu, který jsem si vybral, řekl realitnímu agentovi, že byt beru a se zálohou v ruce ho poprosil, ať tento dalším zájemcům už vůbec neukazuje.Všechno dopadlo dobře, opět hlavně díky pomoci od Nadace The Kellner Family Foundation, která mi poskytla potřebné finance na zaplacení nájmu a zálohy, a já už jsem se mohl přestěhovat do „svého“. Je to opět začátek něčeho nového, už nebudu mít tolik volného času jako na univerzitě a s dvaceti dny dovolené za rok se domů jen tak nepodívám. Na druhou stranu se opravdu hodně těším a věřím, že to bude neopakovatelná zkušenost a zážitek na celý život. Držte mi palce, ať mě nová práce baví a daří se mi!