Můj život a coronavirus

Všechny zkoušky jsem dokončila v řádném termínu, a proto jsem do třetího ročníku mohla vkročit s čistým štítem. Naděje, že tento semestr bude probíhat již normálně pohasla hned po prvních dvou dnech školy. Rozhodla jsem se ale zůstat v Brně na kolejích, abych si alespoň udržela do jisté míry pocit, že je vše normální. Přestup na online výuku byl rychlejší než předešlý semestr. Hodiny se tentokrát řídí podle rozvrhu, který nám byl dán. Samozřejmě se najdou tací vyučující, kteří s časem hodin šachují, jak se jim to zlíbí, ale naštěstí je jich pouze pár. Zpočátku mi přestup na online výuku velice vyhovoval. Každý den nějaké hodiny, poté cvičení a kontakt s přáteli. Bohužel to se změnilo před nedávnem, kdy jsem se musela přesunout z kolejí domů. Zdá se, že zbytek tohoto semestru už pravděpodobně strávím z domova.

Začátkem listopadu jsem začala s přípravou na zkoušky, takže se rozhodně nenudím. Tento semestr mě čeká pět zkoušek, což je velký šok vzhledem k tomu, že předchozí semestry se většinou jednalo o dvě těžké nebo vícero zkoušek, ale jednodušších. Teď to je bohužel kombinace těchto dvou v tom horším slova smyslu. Zkoušky budu skládat z patofyziologie, toxikologie, imunologie, farmakologie a zoohygieny. Jediné štěstí je, že tyto předměty jsou velice zajímavé, ale na druhou stranu většina z nich je dost náročná. Například patofyziologie se skládá ze 187 otázek, kdy o každé můžete mluvit půl hodiny. Právě z tohoto důvodu je příprava na zkoušky na mé škole velice důležitá a čím dřív student začne, tím líp. Snad se mi vše podaří, jak plánuji.