May Balls: skvělý způsob, jak oslavit konec zkoušek, nebo zastaralá snobská tradice?

Je mnoho věcí, považovaných za nedílnou součástí života v Cambridge, jako například formální večeře (“formals”), týdny začínající ve čtvrtek anebo neustálé stěžování si na to, kolik máme práce. Ale jeden aspekt, který podle mne ještě není dost dobře zdokumentovaný v těchto blogových příspěvcích, jsou May Balls. Jelikož jsem letos měl tu čest být členem Jesus May Ball 2019 committee a strávil jsem tím skoro tolik času jako veslováním, tak jsem se rozhodl, že trochu rozeberu, o co vlastně jde.

Oproti tomu, co název “May Ball” naznačuje, se tyto akce odehrávají v červnu po skončení zkoušek, v týdnu, jenž se nazývá May Week. Původně tyto slavnosti opravdu probíhaly v květnu na počest veslařských úspěchů v závodech Bumps, ale jméno přežilo osudný ročník 1882, kdy se May Bumps přesunuly do červnového období po zkouškách. Dnes většina kolejí má svůj vlastní každoroční May Ball (nebo o něco menší June Event či Garden Party) jako slavnostní zakončení roku a zkoušek. Většinou se jedná o formální akci, kdy pánové oblékají  smoking s motýlkem, a která trvá celou noc (většinou od osmi večer do pěti do rána). Během toho je k dispozici neomezené množství všemožných druhů jídla a pití, živé hudby a zábavy, a několik pouťových atrakcí. Jako jeden z největších May Balls, Jesus College letos pobrala okolo 2500 hostů, což není vůbec snadná ani levná záležitost, se vstupenkami v ceně 155 liber.

Bylo nás 23 v přípravném výboru a s plány jsme začali již v říjnu. Při tak vysoké ceně lístků a vysoko nasazené laťce předchozími May Balls jsme měli hodně práce a velmi malý prostor pro chyby. Přípravy zahrnovaly vše: od vymýšlení tématu (letos “Refract”) a výroby výtvarných drobností a aranžmá celého prostoru, až po zajištění dodavatelů jídla a pití, živé hudby a vystoupení studentů i profesionálů a mnoho dalšího. Má role byl webmaster, takže mou starostí byl web (https://jesusmayball.com/) a online systém na prodej lístků. Naštěstí to znamenalo, že většina práce byla na začátku roku, což obnášelo méně stresu ve zkouškovém období.

Během posledních pár dní před May Ball jsme ale stejně pomáhali všichni. Dělali jsme, co jsme mohli, abychom vše stíhali: velké dodávky všeho druhu jídla, pití, bezpečnostní oplocení, pódia, stoly a židle, koberce na trávníky, stánky, květiny a některé umělecké instalace. Když jsem byl hostem na minulém Jesus May Ball, myslel jsem si, že jsem získal nějakou představu, co zhruba obnáší být členem přípravného týmu. Ale ke svému údivu jsem zjistil, že to obnáší mnohem víc, než jen to, co hosté vidí. Mimo jiné, například instalace nezávislých generátorů, vydláždění cesty pro kamiony ochrannými deskami na trávu, zodpovědnost za to, že se mobilní záchody nepřeplní a že je dostatek toaletního papíru, a nakonec veškerý úklid, aby se kolej přivedla do původního stavu co nejrychleji.

S takovou hromadou práce, stojí to vůbec za to, když nás ani neplatí? Je pravda, že z toho pro nás plynou jisté požitky, zejména vstup na tři jiné May Balls zdarma - Jesus May Ball následující rok a dva “ball swaps”, kde si různé výbory navzájem vymění lístky (letos to pro nás byli Pembroke a Lady Margaret Hall, Oxford). To a různé hezké večeře jsou sice super, ale z finanční perspektivy se to vůbec neblíží k tomu, co bychom měli z minimální mzdy - někdy jsem si opravdu říkal, proč to vlastně dělám, když z toho skoro nic nemám. Přesto bych to podstoupil celé znovu, kvůli skvělé zkušenosti, kvůli skvělým novým přátelům, i kvůli neznámým opilcům, kteří nám na konci srdečně děkovali za jeden z nejlepších May Balls v Cambridge.