Keep calm and get ready for next year

Ukončila jsem druhý ročník univerzity s lepším průměrem známek než vloni. Byla jsem zvolena prezidentkou lukostřeleckého klubu na příští rok a také jsem získala post studentského ambasadora pro mezinárodní studenty. Úspěšně se mi podařilo dokončit začátečnický kurz švédštiny, přesvědčit kamarády, že výlet do "východní Evropy" přes prázdniny bude rozhodně stát za to, a zúčastnila se ACA - šampionátu pro pouhých 20 studentů s nejlepšími výsledky v Adobe akreditačních testech z celé Británie a Irska.

Celý školní rok letos probíhal klidněji i rychleji zároveň. Co se univerzitních prací a projektů týče, zkoušeli jsme už od začátku roku nové možnosti a techniky, které mě motivovaly k odložení mého grafického tabletu a vyzkoušení si například tisku bramborami (viz. můj poslední příspěvek). Projektů jsme měli méně, pouze tři větší, nejspíš jako přípravu na příští rok, kdy se budeme věnovat pouze jednomu velkému, finálnímu, a disertační práci. Pro poslední modul jsem připravovala ilustrace pro knížku, která písničkami popisuje zvířátka a děti na základě skladeb a malých nápověd hádají. Pro inspiraci jsme se spolužáky jako minulý rok vyrazili na ročníkovou výstavu a začali plánovat organizaci a financování té naší.

Lukostřelbě jsem se věnovala celý rok velmi pilně a s radostí se zapojovala i do jejího vedení, protože už letos jsem byla sekretářkou. Byla jsem však povýšena a příští rok bude osud celého klubu na mých bedrech - byla jsem zvolena prezidentkou a jelikož příští rok je mým posledním, budu se muset postarat i o předání klubu „další generaci“. Trochu mě to děsí, ale zároveň se těším a věřím, že to dobře dopadne. Stejně tak se těším i na svoji novou práci, prošla jsem pohovorem a budu moct jako studentský ambasador ukazovat novým studentům a vyplašeným rodičům, že Coventry je pěkné město se skvělou univerzitou a mnoha možnostmi.

O kráse švédštiny už jsem minule psala, ale teď můžu potvrdit, že kurz jsem dokončila a odnesla si z něj základní komunikační schopnosti i šálu v barvách švédské vlajky, kterou jsem dostala za schopnost pohotově vykřikovat švédské číslice.

Po skončení školního roku jsme uspořádali „týden zábavy“ (šli jsme na piknik, navštívili krásné blízké město Kenilworth a hráli stolní hry), ale když se kamarádi rozjeli domů, byla jsem připravená strávit zbylých pár týdnů do odletu pouze procházkami po městě a střílením. Náhle mi ale přišel email s pozváním na ACA (Adobe Certified Associate) šampionát a odjela jsem tedy s dalšími čtyřmi studenty z Coventry do Adobe HQ v Maidenhead. Bylo nás tam celkem 20 z celé Británie a Irska, všichni jsme získali nejlepší výsledky v akreditačních testech Adobe programů a v ten den jsme dostali zadání, které jsme během několika hodin měli vypracovat pro místní charitu. Akce to byla skvělá s uvolněnou náladou, i přes její původní soutěžní duch. Nevyhrála jsem, ale získala zkušenost, kontakty, certifikát a kšiltovku, kterou jen tak někdo nemá.

Teď už stačí jen dodat, že konečně začaly prázdniny, já si jich zatím užívám plnými doušky a těším se na příští týden, kdy ten dříve zmíněný kamarád s partou přijede a já mu snad budu moct ukázat krásu mého rodného města, Kutné Hory. Na příští rok se těším taky, i když s lehkou nervozitou, přeci jenom je to můj poslední v Coventry. O to spíš si ale slibuji, že si ho vážně užiju plnými doušky.