K čemu to je?

Trochu smutná reakce na tak základní a zásadní otázku. Teoretické vědní obory jsou v tomto zcela unikátní. Zdá se mi totiž, že nejsem jediný, kdo má s odpovědí problém. Když slyším vědce v médiích, pocit, že odpověď je předem připravená a snadno vysvětlitelná zkratka, mám skoro pokaždé. V tomto odvětví má prostě užitek obrovské zpoždění a zdá se mi, že motivací vědců samotných bývá něco úplně jiného.

Svět je těžko uchopitelný. Jeho podoba se zdá být nahodilá a nepravděpodobná. Co vlastně je všechno to, co nás obklopuje? Když se opravdu poctivě zamyslíme nad touto otázkou, zjistíme, že přesvědčivou odpověď nemáme. Nechápeme nic. Intuitivní představy a zkušenosti nám ale díky zázraku evoluce přesto umožňují existovat. Umožňují nám na tyto otázky zapomenout a řešit problémy na zcela jiné škále, blíže našemu každodennímu životu.

Teoretické vědy nám ale nabízejí jinou možnost. Vytvořit abstraktní prostor, kde je vše jasně definováno. Kde víme zcela přesně, o čem mluvíme. Tento prostor pak můžeme za dobře definovaných okolností vztáhnout k realitě a obejít tak nutnost zabřednutí do její chaotické neuchopitelnosti.

 Jestli díky tomu realitu skutečně chápeme lépe je otázkou interpretace a osobního názoru. To, že se v ní v určitých ohledech dokážeme lépe orientovat, je však zřejmé. V tom pro mě tkví význam toho, co dělám. Když jsme schopni o fyzické realitě přemýšlet skrze jasně popsané prvky abstraktní reality matematické, dává nám to schopnost jednoznačně vymezit naše poznatky, snadno je předat ostatním a jednoduše rozvíjet jejich práci. Nemám pochyb o tom, že praktický užitek tohoto procesu je nevyhnutelný. Ne nutně dnes, ale jednou určitě.

To je moje upřímná odpověď na otázku v titulku. Přemýšlet o světě matematicky není jediná cesta. Je to ale legitimní cesta, která nabízí spoustu výhod. Myslím, že je na čase, abychom se my, kteří si tento pohled zvolili, přestali bát na ně ukázat. Mediální prostor pro vědu by se neměl smrsknout na kostrbatý výčet technologií, ke kterým by mohly nové objevy vést. To ve spoustě případů není možné dopředu odhadnout a nemůže to být proto ani motivací těch, kteří se na nich podílejí.