27. 02. 2015
4 minuty čtení
Moje intenzivní příprava se mi nakonec vyplatila a to, že jsem celé tři týdny prázdnin pročítala učebnice, se odrazilo na mých výsledcích. Nyní už je první semestr i se zkouškami úspěšně za mnou, a tak se krom příprav na ty příští věnuji hlavně svému dobrovolnickému projektu Biosmart Initiative. O tomto projektu jsem se zmiňovala již v minulém podzimním blogu, nicméně jsme udělali veliké pokroky, které bych zde ráda popsala.
Krátké shrnutí: cílem projektu je pomoci k soběstačnosti etiopským farmářům, kteří budou prostřednictvím námi vytvořené sociální firmy vyrábět a prodávat produkty z dřevěného uhlí. Kromě prodeje tyto produkty budou i sami využívat, a to jednak jako organické hnojivo na svých polích, tak i jako palivo k topení, které vznikne slisováním uhlí do briket. V budoucnu bychom také rádi přidali další použití - vodní filtr, jehož vývoj momentálně konzultujeme s týmem vývojářů na univerzitě v Leicesteru. O pozitivních vlastnostech našeho produktu by se šlo dlouze rozepsat, ale stačí myslím, když uvedu, že pomáhá recyklovat agrární odpad, zvyšuje úrodnost půdy a navíc při použití jako hnojivo uzamyká CO2 z rostlinného materiálu do půdy, takže nedochází k jeho uvolňování do atmosféry, čímž vlastně zpomaluje globální oteplování.
Po vytvoření business plánu a sítě profesních partnerů, se kterými projekt konzultujeme (například bristolská firma Carbon Gold, edinburghské výzkumné centrum Biochar Research Center nebo oxfordská iniciativa Oxford Biochar), jsme se vrhli na testování prvních prototypů “pece” na výrobu dřevěného uhlí.
První pokus s miniaturním prototypem se konal u mě na zahradě, přičemž když začaly plameny šlehat zhruba do metrové výšky, obávala jsem se trochu o bezpečnost celé akce.
Testování ovšem dobře dopadlo a sousedům jsem druhý den ráno vysvětlila, že kouř pocházel z grilování, což ve výsledku nebyla nepravda, protože jsme si na šlehajících plamenech vskutku ogrilovali marshmellows. Plameny na fotce jsou oproti normálnímu provozu vyjímkou a byly způsobené konstrukční chybou, která dovnitř barelu pouštěla moc velké množství kyslíku, takže došlo k hoření materiálu namísto pyrolýzy a většina vytvořeného uhlí rovnou shořela, i když nám nakonec přece jen nějaké zbylo. Z nedostatků našeho miniaturního modelu jsem se poučili a podobných chyb se nadále vyvarujeme.
Nyní jsme v kontaktu s univerzitou v Bahir Daru v Etiopii, která s námi na projektu spolupracuje. Dali jsem se do výroby plnohodnotných modelů, jejichž funkčnost příští týden otestujeme v místnostech departmentu archeologie, které jsou uzpůsobené k pořádání otevřených ohňů, zřejmě proto, aby mohli archeologové provádět simulace pravěkého života.
Abychom mohli projekt v létě uskutečnit, pořádáme v současné době crowdfundingovou kampaň, kterou bychom chtěli získat prostředky k provedení našeho záměru (odkaz je zde: http://igg.me/at/biochar-ethiopia. Pro případ, že by už kampaň nebyla aktuální a chtěli jste si prohlédnout alespoň naše propagační video, naleznete ho zde: https://www.youtube.com/watch?v=fslIgPYYwjI). Mimo jiné také vyplňujeme rozličné grantové projekty a učastníme se studentské projektové soutěže společnosti Unilever. Exkurze do sídla Unileveru v rámci prvního kola soutěže byla nepopiratelně silným zážitkem. Kromě střetnutí se s jinými zajímavými projekty z celého království jsem se také dozvěděli mnoho informací o nové strategii udržitelného rozvoje tohoto gigantu s rychlo obrátkovým zbožím, jehož produkty konzumuje polovina lidí planety. A návštěva podnikové prodejny byla samozřejmě také impresivní, pro mě osobně proto, že jsem se zásobila Marmitem (tradiční britská kvasnicová pomazánka) za výrobní ceny na rok dopředu… Včera jsme se dozvěděli, že náš projekt postupuje do finále britské soutěže mezi 5 nejnadějnějších, díky čemuž naše iniciativa vyhrává £200. Budeme se samozřejmě snažit zapůsobit na porotu a kvalifikovat se do mezinárodního finále, které se bude konat v USA.
Kromě času věnovaného Enactusu se nadále samozřejmě podílím na chodu výletnického spolku Out of Doors Society, se kterým pořádáme pro studenty pravidelné výlety po okolí. Obdiv ke zdejší nádherné krajině mi nedovolí opět nesdílet pár fotografií…
Většinou nás chodí tolik, abychom zaplnili autobus, který si pronajímáme a v zimě, kdy je účast menší, jezdíme hromadnou dopravou.
Pláže sice působí lákavě, ale na koupání to není. Až na pár extrémně otužilých Angličanů si z nás zatím nikdo během sobotních výletů v moři nezaplaval...
V jiho západní Anglii je možné potkat mnoho volně žijících zvířat. Většina z nich je na procházející turisty zvyklá a nijak se nebojí.
Touto fotografií chci ukázat, že nejen pobřeží má své kouzlo - obdivovat se dají i vnitrozemní políčka.
Jednotlivé týdny mi letos utíkají opravdu rychle - sotva jsem psala zkoušky a najednou je týden 7 (každý semestr jich má 11) a je čas pomalu začít opakovat na další testy... Mezi výlety a rozvojem Biosmart Initiative se připravuji do školy a čtu nikdy nekončící materiály na semináře. Občasně se také setkávám se svými místními československými přáteli v rámci naší společnosti, kterou stále aktivně udržujeme. Tuto neděli se například vypravíme do exeterských katakomb, abychom zjistili něco víc o zdejší historii. Tento rok si v Exeteru zkrátka užívám naplno a snažím se nepromarnit jedinou příležitost.
2024 © THE KELLNER FAMILY FOUNDATION