Erasmus během pandemie: špatný nápad?

Již v létě 2019, koncem prvního ročníku, jsem se rozhodl strávit rok 2020/21 na CentraleSupélec, a proto jsem se v druhém ročníku zdokonaloval ve francouzštině.

Po vypuknutí pandemie mi nabídli možnost zrušit své plány a vrátit se na Cambridge. Pro mě by to byl nesmysl; v obou případech bych studoval v zahraničí a obě varianty mi připadaly špatnými. Proto jsem v srpnu 2020 přijel do Paříže. Na začátku roku jsme na rozdíl od mnoha jiných VŠ měli plně prezenční studium (i přednášky); to ale netrvalo dlouho. Část zbytku roku jsem strávil doma v ČR a část ve Francii.

Samotné studium se mnohým lišilo od Cambridge. Ve svém pojetí inženýrství kladou Britové důraz na praktické dovednosti, zatímco Francouzi sází na teorii (tzn. čistou matematiku a fyziku). Proto byla pro mě technická náplň studia spíše jednodušší a teoretická část mnohem složitější než na Cambridge. Na CentraleSupélec jsem tápal v matematických termínech, zatímco Francouzům na Cambridge prý často chybí jakási inženýrská intuice. Podle mě je ale druhé mnohem důležitější, než první.

Stěží najdete studenta, pro kterého rok 2020/21 byl jednoduchým nebo příjemným, a já jsem měl smůlu, že jsem právě tehdy chtěl odjet na Erasmus. Přesto toho ani trochu nelituji. Nepodařilo se mi moc cestovat po Francii; nepodařilo se mi pravidelně vracet do Anglie za přáteli, jak jsem původně plánoval; a ani jsem neměl tolik možností potkat Francouzy. Splnil jsem si však jeden sen: naučil jsem se francouzsky. Byl to tedy pro mě částečný úspěch.