Čtvrtý ročník

Už mám za sebou první kurz tohoto roku – nefrologii, revmatologii, geriatrii a urologii. Podle mého názoru to byl jeden z nejlepších kurzů, které jsem na škole absolvovala. Následujícím kurzem bude kardiologie, jedno z těch nejsložitějších odvětví medicíny. Naštěstí se stále cítím plná energie po úžasném létě stráveném v Norsku. Doufám tedy, že můj mozek ke mně bude přívětivý a pomůže mi si zapamatovat stovky srdečních chorob, EKG a hlavně tisíce léků.

Nemám v plánu zde znova popisovat mou denní studijní rutinu, raději bych se zmínila o zkušenosti ze zdravotnictví v Norsku, kde jsem měla možnost strávit uplynulé léto.  Předtím, než jsem začala studovat medicínu, byly mé znalosti o Norsku minimální. V podstatě bych je mohla shrnout v jedné větě: krásná příroda, hlavní město – Oslo a polární záře. Nikdy by mě nenapadlo, že za tři roky budu schopná komunikovat, číst a dokonce i snít v norštině.

V Norsku jsem strávila celkem 3 měsíce jako dobrovolník v menším zdravotnickém středisku na západě Norska. Většina pacientů byli senioři nebo lidé s roztroušenou sklerózou. Pro mě jako budoucího lékaře bylo užitečné vidět, jak lidé s touto chorobu zvládají běžný život. Roztroušená skleróza je překvapivě mnohem častější v Norsku a Skandinávii než ve střední Evropě.

Měla jsem také možnost strávit týden v největší nemocnici na západě Norska, konkrétně na oddělení chirurgie společně s dalšími mladými lékaři. Dokonce jsem byla pozvána na kurz „sádrování zlomenin“. Byla jsem příjemně překvapena z materiálů, které se nyní používají v Norsku a to nejen díky možnosti výběru barvy sádry dle přání pacienta. Týden v norské nemocnici byla skvělá zkušenost, jenom mě trochu mrzela představa, že musím ještě tři roky studovat a poté snad konečně také budu jedna z těch mladých perspektivních lékařů.