Cesta do Jerevanu

Mimo přednášek a diskuzí jsme samozřejmě prozkoumali i Jerevan a jeho okolí. Jeli jsme například na výlet k chrámu Garni, což je jediný antický chrám se sloupořadím na území Arménie i celého bývalého Sovětského svazu. Tuto návštěvu opravdu doporučuji, je to nádherné! Podívali jsme se také na různá místa v samotném Jerevanu. Přestože historické centrum není obzvlášť velké (jedná se o poměrně mladé město), má zaručeně co nabídnout.

Ze skoro každého kouta Jerevanu je vidět hora Ararat, která, přestože leží v Turecku, je národním symbolem Arménie a nikdo z místních ji nenazve jinak než hora Masis. Nejsilnějším zážitkem pro mě byla návštěva památníku a muzea arménské genocidy (The Armenian Genocide Museum-Institute), které připomínají hromadné vyvražďování Arménů Turky během první světové války. Genocida je stále velmi rezonujícím tématem v arménské společnosti a významně se podílí na vytváření arménské identity.

Jelikož jsem v Jerevanu byla v čase prvního kola prezidentských voleb, podívala jsem se i na zdejší českou ambasádu, setkala se s českým panem velvyslancem a poprvé v životě jsem odvolila v prezidentských volbách. Druhé kolo voleb jsem již díky probíhajícímu druhému semestru odvolila v Paříži.

Studiu Arménie a celé kavkazské oblasti mám v plánu věnovat se i v budoucnu. Oblast je to po historické stránce opravdu zajímavá a je klíčová pro pochopení širšího geopolitického kontextu celého regionu (včetně například Turecka, Ruska a Íránu). Ve druhém semestru jsem si zvolila seminář, který se věnuje formování národních identit v Severním a Jižním Kavkazu, se studiem Arménie tedy rozhodně nekončím.